ŠAFRÁNEK, D. Dvojznačnost, vágnost, neurčitost v technických/vědeckých textech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Tématem práce je dvojznačnost, vágnost a neurčitost - koncepty, které autor v teoretické části definuje a následně aplikuje na zvolený text. Téma je přehledně zpracováno a vlastní praktická aplikace daných pojmů je provedena pečlivě a s patřičným teoretickým zdůvodněním. Jazyk práce je na velmi dobré úrovni bez závažných gramatických chyb, čtenářsky poutavý a náležitě konzistentní. Nedostatky spatřuji zejména v tom, že práce je pouze mírným rozšířením semestrálního projektu. V praktické analýze neměl autor ambice zahrnout např. Griceovy konverzační principy, které zmiňuje v teoretické části, a ani aplikovat žádný z uvedených testů. Dotýká se dané problematiky pouze na základní úrovni, kterou není s to víc problematizovat a tímto hlouběji rozvinout. Bylo by dobré analyzovat ne jeden text, ale dva či více z různých vědních oblastí, které by mohly být podnětným východiskem k hledání paralel či rozdílů. Bylo by obohacující zahrnout i problematiku homonymie a polysémie a zohlednit v analytické části skutečnost, že dvojznačnost je spojena s homonymií a vágnost s polysémií. Taktéž by bylo přínosné v analýze poukázat na syntaktickou i lexikální formu dvojznačnosti. Autor v závěru zmiňuje, že ve vědeckém stylu je žádoucí se analyzovaným pojmům vyhnout. Bylo by však prospěšné se zamyslet, čím je text přitažlivý pro čtenáře, zda například určitá úroveň vágnosti či dvojznačnosti nezvyšuje jeho expresivitu a neumenšuje jeho rigiditu. Formálně práce splňuje uvedené požadavky. Práci doporučuji k obhajobě.
Autor ve své práci provádí lingvistickou analýzu vědeckých textů z pohledu přesnosti vyjadřování. V teoretické části definuje pojmy, kterými se ve své práci bude zabývat, a popisuje metody jejich rozpoznávání z hlediska sémantiky, syntaxe a pragmatiky. Teoretická část je zpracována jasně a přehledně, autor prokazuje, že dané tématice porozuměl a teoretický výklad doprovází konkrétními příklady. V praktické části autor analyzuje vědecký text a zaměřuje se na výrazy dvojznačnosti, vágnosti a neurčitosti, na četnost jejich výskytu a zejména nahrazení vhodnějšími výrazy. Praktická část splnila veškeré náležitosti lingvistické analýzy včetně doporučení vhodnějších ekvivalentů problematických výrazů. V závěru autor konstatuje, že ve většině vědeckých textů je míra dvojznačnosti, vágnosti a neurčitosti minimální, a přestože analyzovaný text obsahoval relativně hodně takových výrazů, neznamenalo to nižší míru vědeckosti textu. Důvodem pro jejich použití byla snaha eliminovat nedůležité informace nesouvisející s tématem textu. Autor tedy ve všech ohledech obsahově splnil zadání práce. Z hlediska jazyka je práce na solidní úrovni, byť se občas autor nevyhne trochu kostrbatým konstrukcím obsahujícím více příslovcí a příslovečných určeních, kde lehce bojuje se slovosledem, někdy i s interpunkcí. Práce vykazuje znaky formálního jazyka, jen v abstraktu by bylo vhodnější místo výrazů „I will show you“ a „I will give you“ použít neosobní formu. Problematické jsou autorovy citace, ať už v textu nebo v seznamu literatury. V textu na mnoha místech chybí odkazy na zdroje, a pokud jsou, mnohdy mají špatnou formu. Stejně tak je problematický seznam citací, kde chybí nejdůležitější zdroj, ze kterého autor čerpá nejvíc (Qiao Zhang) a zdroj odkazující na Zadeha a jeho Fuzzy sets (1965), a odkazy na slovníky jsou uváděny jinak v textu a jinak v seznamu literatury, což je poněkud matoucí. Nicméně práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 81 body, tedy B.
eVSKP id 134557