PORUBSKÝ, T. Studium vztahu mezi podmínkami testu FNCT (Full Notched Creep) a rychlostí šíření trhliny SCG (Slow Crack Growth) pro hodnocení odolnosti HDPE vůči růstu trhlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Petrůj, Jaroslav

Student splnil zadání diplomové práce a stanovené cíle beze zbytku jak podle názoru konzultanta Ing. Zdeňka Přikryla z PIB, tak i názoru mého. K řešení zadané problematiky přistupoval zodpovědně a velmi samostatně. Průběžně pracoval s literaturou a využíval maximálně možnosti konzultací. Je experimentálně zručný a má praktický přístup k řešení technologických problémů. Diskuse nad dosaženými výsledky probíhaly konstruktivně a vedly k zajímavým závěrům. Drobné nedostatky ve zpracování výsledků lze podle mne tolerovat. Za velice pozitivní považuji to, že v závěrečné fázi práce diplomant provedl i řadu experimentů nad rámec zadání, což otevírá možnost na dosažené výsledky navázat a dále ve studiu problematiky vztahu mezi podmínkami testu FNCT (Full Notched Creep) a rychlostí šíření trhliny SCG (Slow Crack Grow) pro hodnocení odolnosti HDPE vůči růstu trhlin úspěšně pokračovat.

Posudek oponenta

Sadílek, Jiří

Práce Bc. Tomáše Porubského se zabývá současnou problematikou testování PE materiálů podle normy ISO 16770. 1) Splnění požadavků zadání: Předem vytýčené cíle, kterými jsou snížení času do lomu, závislost času do lomu na koncentraci použitého média, byly splněny. Jako pozitivní je shledána snaha studenta změřit kinetiku deformace tělesa během FNCT testu. 2) Logické členění práce: Práce je členěna do kapitol, které logicky navazují na sebe. V práci nebyla shledána chyba v členění hlavních kapitol. Pouze by bylo vhodnější některé podkapitoly vypustit, protože s prací neúplně souvisí. 3) Kvalita zpracování výsledků: Student má přehled o souvislostech, které ovlivňují podstatu testu - distribuce molekulových hmotností, počet bočních větví, pH roztoků, aj.. Materiály PE jsou charakterizovány v jednom na sebe navazujícím sledu. Výběr a měření roztoků působí nekonzistentně. Nejsou charakterizovány všechny vybrané roztoky v jednom na sebe navazujícím pořadí. Bylo by lepší charakterizovat větší množství roztoků a z těch pak postupně selektovat ty lepší, které budou poté použity pro testování a hodnocení. 4) Interpretace výsledků: FNCT test požaduje, aby došlo ke křehkému porušení. Proč byl tedy vybrán pro hodnocení materiál Liten VL 20N, který vykázal při teplotě 50°C a napětí 9 MPa plastickou deformaci? Při měření kontaktních úhlů byla použita jako podklad deska z materiálu VB 85. Byla měření kontaktních úhlů realizována i pro druhý materiál? Na straně 50 je uvedeno, že velký rozptyl měření kontaktních úhlů byl způsoben různou drsností povrchu PE desky. Uvažovali jste o měření, která by byla provedena na zcela rovné a hladké desce, třebaže by nebyla deska vyrobena z PE? (Strana 51) Proč byly vybrány koncentrace roztoku NaDBS 5,5 % a 11 %,když u těchto roztoků není změřen kontaktní úhel? (Strana 53) Proč není u roztoku DBS změřeno absorpční spektrum s pozadím destilované vody? (Strana 59) Proč bylo použito napětí 4 MPa a teplota 80°C? (Strana 59) Byl měřen i creep těles bez vrubů? 5) Využití literatury: Je wikipedie zdroj relevantních informací? V teoretické části dosti často chybí odkazy na literaturu. Některá tvrzení nemají zcela jednoznačné přiřazení. U vzorců chybí vysvětlení jednotlivých členů a uvedení jejich fyzikálních rozměrů. Na čem závisí creep materiálu? Jaký je rozdíl mezi únavovým testem a creepovou zkouškou? 6) Úroveň jazykového zpracování: S ohledem ke slovenštině, kterou byla diplomová práce napsána, prosím pana Bc. Porubského o pozornost vzhledem k interpunkčním znaménkům. 7) Formální úroveň práce - celkový dojem: Uvedené grafy (jedné měřené veličiny) nemají stejný rozsah os. Chybí číslování použitých roztoků - v jednom případě je provedeno, v dalším nikoliv. 8) Závěry práce a jejich formulace:Závěry jsou formulovány na základě provedených měření.

eVSKP id 82069