ČECH, J. Studium slévárenských vad v masivních odlitcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.
Posudek vedoucího závěrečné práce Název práce: Studium slévárenských vad v masivních odlitcích Autor práce: Ing. Jan Čech Charakteristika problematiky úkolu: Výroba masivních odlitků je spojena s celou řadou technických problémů, které spočívají zejména v pomalém tuhnutí odlitků. Pomalé tuhnutí odlitků má za následek zesílení segregačních pochodů, vznik hrubého zrna a nebezpečné vnitřní pnutí v odlitku. Uvedené jevy jsou příčinou výrobní degradace materiálů, která se projevuje u odlitku vznikem vad typu prasklin a snížením mechanických hodnot, které jsou předmětem přejímky odlitku. Posuzovaná práce je zaměřena na studium vzniku prasklin po odstraňování nálitků u masivních odlitků ve slévárně Metalurgického závodu ŽĎAS a.s. a následně na úpravu technologie, která vznik těchto vad sníží. Vyráběný sortiment odlitků je rozdělen do skupin a vady vyskytující se u jednotlivých skupin jsou analyzovány zvlášť. Práce se zabývá analýzou příčin vad u vyráběných odlitků po několik let a dochází k závěru, že je nutné soustředit pozornost jednak na slévárenskou technologii, zejména na usměrněné tuhnutí a na závěrečnou dezoxidaci oceli. Teoretické část práce se zabývá příčinami vzniku vad odlitků během tuhnutí, zejména vlivem morfologie sulfidů a během chladnutí odlitku. Zde je zvláštní pozornost věnována vadám způsobeným změnou rozpustnosti dusíku v austenitu, zejména lasturovým lomům. Studiem vad a literatury dospívá práce k závěru, že hlavními příčinami vzniku lineárních vad pod masivními nálitky odlitků z uhlíkových ocelí jsou: - velmi hrubé primárné zrno doprovázené mikroporezitou, oslabený základní materiál, - výskyt sulfidů MnS II. a III. typu po hranicích primárního zrna, - značný výskyt vměstků na bázi Zr (oxidy, nitridy, karbonitridy, Zr) především po hranicích primárního zrna, - segregace prvků daná dlouhou dobou tuhnutí a chladnutí, - občasný výskyt klasického lasturového lomu (AlN). Experimentální část práce je zaměřena na sledování vlivu hlubokého odsíření a odplynění metodami sekundární metalurgie a tím potlačení výskytu sulfidů II. typu. Největší pozornost je však věnována závěrečné dezoxidaci oceli. Autor práce dochází pro masivní ocelové odlitky k jednoznačným závěrům pro kombinovanou dezoxidaci oceli hliníkem a dalšími prvky. Koncentrace Zr, Ti , KVZ, Mg v oceli po dezoxidaci doporučované v české literatuře jsou ve všech případech nevhodné. Již nad koncentrací 150 ppm po dezoxidaci vznikají uvedenými prvky ve vyrobené oceli vměstky IV typu, které jsou příčinou zkřehnutí oceli a podílí se na vzniku prasklin. Studium lasturových lomů vedlo k závěru, že při obsazích hliníku vyšších než 350 ppm vznikají v odlitcích s modulem nad 10 cm lasturové lomy a přísada denitridačních prvků nemá na vyloučení nitridů hliníku žádný vliv.Přísada těchto prvků vede naopak k tvorbě vměstků IV typu a k další degradaci vlastností. Cíle, kterých má být dosaženo: Cílem práce bylo nalézt a vysvětlit souvislost mezi výskytem porušení souvislosti masivních ocelových odlitků a způsobem dezoxidace oceli, složením oceli a rychlostí tuhnutí. Lze konstatovat, že cílů práce bylo dosaženo bezezbytku. Celkové hodnocení: Práce Ing. Jana Čecha rozšířila poznání o výrobní degradaci masivních ocelových odlitků a o jejich příčinách. Současně formuluje opatření pro praktické snížení vad, které v důsledku degradace vznikají. Z tohoto hlediska přispěla práce k novým teoretickým poznatků o výrobní degradaci masivních odlitků, k jejím příčinám. Z praktického hlediska práce vedla k novému technologickému postupu závěrečné dezoxidace oceli pro masivní odlitky. Práci považuji a přínosnou jak z hlediska poznání tak i z hlediska přínosu praxi to je využití výsledků práce pro zefektivnění výroby. Předloženou práci doporučuji kmobhajobě. V Rajhradě 18. 5. 2013 Doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.
posudek v pdf
posudek v pdf
eVSKP id 69145