ŠTYLÁRKOVÁ, P. Získávání nutrientů z fugátu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Touš, Michal

Diplomová práce se zabývá tématikou získávání nutrientů z fugátu, což je odpadní voda vznikající v bioplynových stanicích. Hlavním výstupem práce je technicko-ekonomický model, který lze použít na orientační posouzení investice do technologie, která redukuje objem fugátu a zároveň produkuje hnojiva ve formě struvitu a síranu amonného. Jedná se o téma, které je náročné hlavně na rešerši a získání potřebných podkladů a informací, jelikož ty nejsou snadno dohledatelné nebo běžně dostupné. Diplomantce se podařilo nashromáždit informace a podklady v takové míře, že bylo možné sestavit požadovaný model, který implementovala v prostředí MS Excel. Méně pozitivně hodnotím samostatnost diplomantky a minimální vlastní přínos. Při zpracování mohla projevit více vlastní iniciativy. Určitě by to výrazně posunulo hlavní výstup práce, tedy technicko-ekonomický model. Celkově lze konstatovat, že diplomantka splnila zadání, nicméně kvůli nízké vlastní iniciativě se ji nepodařilo dosáhnout vyšší úrovně práce.  

Posudek oponenta

Vondra, Marek

Diplomová práce je teoretického charakteru se zaměřením na aktuální tématiku zpracování fugátu z bioplynových stanic. Práce nejdříve stručně představuje problematiku využití nutrientů z fugátu. Podrobněji se potom autorka věnuje konkrétní zpracovatelské technologii a techno-ekonomickému modelu sestavenému v programu MS Excel, který má umožnit zjednodušené hodnocení návratnosti investice do předmětné technologie. Studentka prokázala schopnost samostatné práce na technickém problému. Práce je logicky uspořádána a v zásadě splňuje formální náležitosti. Silnou stránkou práce je použití odborných zahraničních zdrojů a zaměření na praktický problém, ke kterému neexistuje bohatá literatura. Ocenit lze přehledné uživatelské rozhraní modelu v MS Excel (týká se prvních dvou listů), který lze použít pro rychlou technicko-ekonomickou rozvahu. Mezi negativa práce patří slabá úroveň odborného vyjadřování autorky, věcné nepřesnosti a množství gramatických a formálních chyb. Pozadí technicko-ekonomického modelu, který je stěžejním výstupem práce, není v textu dostatečně podrobně rozebráno. Jednotlivé části technologie (odparka, stripovací kolona, krystalizátor) jsou představeny pouze obecně bez bližší vazby na zkoumaný technologický celek. Z některých nepřesných vyjádření autorky čiší nejistota, zda podstatě zkoumaných fyzikálních dějů dobře rozumí. Nepřesné a kostrbaté formulace znesnadňují pochopení dílčích částí textu. Přes uvedené lze požadavky a cíle zadání považovat za splněné a práce je doporučena k obhajobě s hodnocením D. Z konkrétních nedostatků práce lze jmenovat: - místy chybí uvedení zdroje (např. Úvod, Tabulka 2, Obrázek 12) - zdroj tabulky nebo obrázku se cituje v titulku tabulky nebo obrázku, nikoliv v textu - nízká kvalita některých ilustrací - úvaze o potenciálu pro zahušťování fugátu na str. 18 chybí bližší představení pojmu „zahušťování fermentačních zbytků“, bez něhož je podstata úvahy stěží pochopitelná - seznam příloh neobsahuje přílohy, ale obrázky a tabulky - pouze jedno- nebo dvouslovný popis obrázků (např. 29 až 33) je nedostatečný – nepodává čtenáři v podstatě žádnou informaci - úvod do kapitoly 2 (vč. kapitoly 2.1) je nesrozumitelný a výrazně snižuje orientaci čtenáře v logice, přínosu a cílech kapitoly - odpařování není proces odstraňování suspenze z roztoku (str. 21) - používání neodborných termínů, respektive nesmyslných sousloví (např. „přenos tepla se přenáší“ str. 21, ve stripovací koloně není žádný hořák (str. 44), pára z odparky se neochladí, ale zkondenzuje) - překlad ze zahraničních zdrojů je místy strojový a hůře srozumitelný - výpočtové vztahy představené v kapitole 2.2 nejsou dostatečné pro sestavení T-E modelu, např. zcela chybí vztahy pro stanovení celkové materiálové bilance technologického postupu, výpočet ekonomických ukazatelů, atd. Není tedy zřejmé, jak autorka ve výpočtech postupovala. - TE model pro konkrétní BPS - stripovací kolona bude mít jistě nenulové náklady na elektřinu (pro pohon čerpadel) a odparka bude mít nenulové náklady na chemikálie (protipěnicí přípravek) - při hodinové produkci fugátu 4 tisíce kg nebude roční produkce 40 tisíc kg (str. 42) - na Obr. 34, 35 a 36 chybí popis křivek a uvedení jednotky

eVSKP id 149198