UŘIČÁŘ, F. Větrání a chlazení bytu v panelovém domě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Hejčík, Jiří

Cílem diplomové práce bylo provést návrh větrání a chlazení bytu v panelovém domě z počátku 80. let 20. století. Pro daný byt student provedl návrh větracího systému se zpětným ziskem tepla s využitím lokální větrací jednotky, která bude umístěna na chodbě bytu. Dále zpracoval návrh chlazení bytu, které bylo v prvním kole řešeno s využitím chladicích stropních panelů a tepelného čerpadla. Tento přístup však nedokázal pokrýt vypočtené tepelné zisky, a tak student provedl návrh klasického multi split systému, který chladí pobytové místnosti. Při zpracování návrhu větrání a chlazení student zohlednil požadavky majitele bytu na umístění rozvodů za podhledy sníženého stropu a minimalizaci prostupů přes nosné zdi. Student splnil cíle zadání, a proto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Fišer, Jan

Pan Filip Uřičář zpracoval práci na téma Větrání a chlazení bytu v panelovém domě, která má celkem 77 číslovaných stran rozdělených do sedmi kapitol a také obsahuje deset příloh. Práce se zabývá návrhem větracího a chladicího systému v bytě umístěném pod střechou panelového domu, kde v současných letních podmínkách bývají běžné teploty dosahující až 30 stupňů C. Kapitoly jsou seřazeny logicky, práce je na dopovídající grafické úrovni a v teoretické části jsou stručně pojednány všechny základní oblasti nutné k návrhu větrání a chlazení zvoleného bytu. Kapitoly 3 až 5 pak řeší popis konkrétního bytu a požadavky na větrání a chlazení. Krátká diskuze v kapitole 6 shrnuje získané výsledky a doporučuje celkové řešení. Student navrhnul pro výsledný koncept větrací jednotku Futura se systémem CoolBreeze od firmy Jablotron v kombinaci se stropním chlazením či multisplit systémem. Pro tyto varianty je zpracována i základní projektová dokumentace. K práci mám následující poznámky a připomínky: 1) V Teoretické části (kapitola 2.2.4) je text přehuštěn vysvětlivkami jednotlivých proměnných v uváděných výpočetních vztazích, ačkoliv práce má kompletní seznam označení. Tento styl podstatně zhoršuje čitelnost a přehlednost kapitoly a je otázkou, zda je potřeba takto podrobně přepisovat text normy do DP. 2) Stylisticky má práce jisté rezervy a místy by měl být text konkrétnější a méně zkratkovitý např. strana 18 odstavce "Choroboplodné zárody", "Další škodliviny" či "Tepelná pohoda prostředí". Také užití slova "sálavé" místo "radiační", je terminologicky nevhodné. 3) Oceňuji, že diplomant vytvořil výpočetní tabulky v SW Excel, kde lze interaktivně měnit zadávané hodnoty pro výpočet a tabulky jsou pak dále využitelné i pro další DP práce. 4) V tabulkách a v dosazeních do vzorců se vyskytují přepisy a nepřesnosti např. v kapitole 5.1.1 vztah 85 až 87 a výsledky v Tab. 11 pro místnost 402 (rozpor 40 m3/h vs. 30 m3/h). 5) V příloze P6 je na půdorysu špatně nakresleno a zakótováno bytové jádro (viz hlavní a dílčí kóty). Navíc obvodové stěny domu jsou zatepleny kontaktním zateplením, což není nijak zakresleno. V příloze P9 je nejasně vyčíslen počet jednotlivých radiačních panelů. Práce pana Filipa Uřičáře splnila všechny formální i faktické náležitosti, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji stupeň hodnocení Dobře/C.

eVSKP id 117288