KAČMAŘÍK, I. Modelování reflektorové antény pro speciální radiolokační použití [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Student se ve své bakalářské práci zabýval návrhem parabolických antén. Po studiu literatury navrhl několik typů parabolických antén. V prvé části navrhl ozařovač paraboly - trychtýřovou antény, kterou zoptimalizoval na impedanční přizpůsobení a směrovou charakteristiku. Poté namodeloval tři typy parabolických antén - s ozařovačem v ose paraboly, offsetovou anténu a Cassegreinovou anténu. Poté návrh offsetové antény zoptimalizoval pro zadanou frekvenci, vyrobil ho a proměřil impedanční přizpůsobení. V textu se vyskytuje několik pravopisných chyb a překlepů. Některé obrázky jsou popsány nevhodně. Nicméně celkově práce podle mě patří mezi ty velice zdařilé, kde ověřuje odborné znalosti studenta v mnoha technických odvětvích.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 16/20 | |
| Využití literatury | A | 9/10 | |
| Formální zpracování práce | C | 15/20 |
Student se v práci věnoval návrhu a simulaci antén s parabolickým reflektorem. Ve druhé a třetí kapitole zpracoval relevantní teorii antén, speciálně poznatky o parabolických reflektorech. Ve čtvrté kapitole shrnuje simulace tří typů parabolických antén napájených trychtýřovou anténou - základní s napájením v ose reflektoru, antény s offsetovým napájením a offsetové antény. V kapitole 5 shrnuje simulace offsetové antény s flíčkovou anténou. V šesté kapitole jsou uvedeny výsledky měření činitele odrazu varianty s flíčkovou anténou. Splnění požadavků zadání: Student splnil zadání na velmi slušné úrovni s výjimkou ověření modelů v jiném simulačním programu. Částečné ověření, avšak pouze činitele odrazu, jedné z variant bylo provedeno měřením. Odborná úrove práce: Práce je na velmi dobré úrovni. Obsahuje ale několik nejasností. Není například jasné, jakým způsobem byla nalezena optimální hloubka reflektoru a vzdálenost apertury (str. 22), zda ručním nastavením, optimalizací či jinak. Z obr. 16 ani z doprovodného textu není jasné, jakým způsobem byl zvolen tvar offsetové reflektorové antény (parametry paraboloidu) ani do které části paraboloidu bude ozařovací anténa namířena. Interpretace výsledků a jejich diskuse: Závěr práce obsahuje několik nepřesných formulací. Vyplývá z něj, že simulaci v HFSS nebylo možno provést z důvodů paměťových nároků. Není zmíněno s jakými parametry byla modelována ani jaké nastavení vedla k neúspěchu. V posledním odstavci student konstatuje, že "... program CST Microwave Studio je přesným a účinným nástrojem pro návrh anténních struktur." bez ověření vyzařovacího simulovaného diagramu. Formální zpracování práce: Formálně je práce zpracována s výjimkou několika překlepů kvalitně. Vytknout se dá pouze překlep ve výpočtu na str. 21 nebo chybějící citace u pravděpodobně převzatého obrázku na obr. 3, respektive zdroj u rovnice 8.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 42/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 14540