SMILKOVÁ, M. Studium transportu huminových látek skrz rostlinné kutikuly [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Bc. Marcela Laštůvková ve své diplomové práci věnovala návrhu a optimalizaci jednoduché metody laboratorního screeningu prostupu huminových látek z foliárních hnojiv do listu skrz rostlinnou kutikulu. Práce byla součástí dlouhodobého společného výzkumného projektu Fakulty chemické VUT a firmy Amagro s.r.o., který se zaměřuje na vývoj moderních aplikačních forem huminových látek s vysokým aplikačním potenciálem v oblasti zemědělství a ochrany životního prostředí. Přestože byla náplň experimentální části práce pro studenta Fakulty chemické poněkud nezvyklá, studentka se tohoto úkolu zhostila na výbornou. Při návrhu a optimalizaci metody (metody izolace kutikuly, její charakterizace) velmi dobře aplikovala znalosti získané studiem literatury, při optimalizaci difúzní metody studia prostupu humátů skrz kutikulu pracovala samostatně, systematicky a logicky. Provedené experimenty byly náročné jak z hlediska časového, tak i z hlediska náročnosti jejich přípravy (např. izolace kutikul). Kromě rutinních laboratorních postupů si studentka v rámci řešení DP osvojila základy některých pokročilých technik strukturní analýzy (fluorescenční mikroskopie, FCS, profilometrie) a vyhodnocení dat. Bc. Marcela Laštůvková přistoupila k řešení své diplomové práce zodpovědně a při návrhu, realizaci i vyhodnocení experimentů prokázala nezvyklou samostatnost. Předložená diplomová práce beze zbytku splnila cíle definované v zadání. Vyvinutá metodika, představuje cenný nástroj k rychlému screeningu efektu foliárních aplikačních forem huminových kyselin. Práci proto hodnotím stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Záhora, Jaroslav

Vynikající obsáhlá diplomová práce přesahující obvyklý rámec je věnována testování metodiky pro studium transportu huminových kyselin skrz kutikulární pletiva rostlin. Získané podnětné poznatky mají velký potenciál jak pro další experimentální práci, tak také pro praktické zemědělství ve smyslu celkového snížení a zefektivnění působení dodávaných agrochemikálií. K práci mám jen drobné, nepodstatné či formální připomínky: Str. 10 V Antarktidě mohou být podmínky nepříznivé, nikoliv nežádoucí. Str. 14 I mikrobiální biomasa představuje zdroj pro biochemické transformace organických látek v půdě. Str. 18 … myšleno pravděpodobně „podílet se na dostatečné výživě půdních organismů a rostlin“, nikoliv jen na výživě půdy. Str. 20 Podivný příklad organických hnojiv v uvozujícím odstavci: „Spadají sem bílkoviny, které jsou tvořeny aminokyselinami, sacharidy, kdy pro rostlinnou říši je nejdůležitější celulóza, lignin, auxiny aj.“ Podobně vyznívá: „Výhodou těchto hnojiv je environmentální snášenlivost.“ Str. 21 Pozor na zařazení dusíkatých pesticidů v nitrátových hnojivech: „Správná aplikace dusíkatých pesticidů může mít za následek vyvážené nutriční látky jako pro rostlinu, tak i pro půdu.“ Podobně: “ Tento typ pesticidů je vyráběn z ložisek draselných solí,…“. Str. 23 Stále si nemohu zvyknout na používání slova „nutrientů“ místo „živin“ – můj osobní problém. Str. 23 Obtížně srozumitelné: „Pokud kutikulární průnik iontů je pasivní v neporušeném listě, měla by cestu následovat jako voda, jednoduše jde o difúzi.“ Str. 25 „… jednoděložných listů.“ – správně listů jednoděložných rostlin. Str. 28 „Gelací agarózy se zabývají i další reference [53], [54].“ Gelací agarózy se zabývali nikoliv reference nýbrž konkrétní badatelé. Bylo by lépe přistupovat k odkazům na vědecké autority citlivěji /nejen zde/. Str. 34 „Tato hodnota pH je totiž nejoptimálnější pro funkci enzymů.“ – stačí přívlastek „optimální“. „a tedy se tato metoda stává ještě víc ekonomicky výhodnější.“ – (inspirováno filmem Forrest Gump?) Str. 43 „Doba života fluorescence určitého materiálu“ je pravděpodobně zaužívaným odborným souslovím, vycházející z anglického „lifetime“, ale slovo „život“ je natolik spjato s organismy, že by snad bylo vhodnější použít jiného ekvivalentu, aniž by došlo k významovému posunu, např. doba životnosti fluorescence kutikul, doba fluorescenční excitace kutikul nebo pouze doba fluorescence /jen námět/. Str. 44 „Reologie agarózových hydrogelů“ Reologie je vědní obor a tomu se nadepsaná podkapitola nevěnuje. V pojetí diplomové práce by měl být odstavec nadepsán „Reologické posouzení agarózových hydrogelů“. Podobně „Profilometrie rostlinných kutikul“ slibuje podrobný popis nového metodického přístupu, přesněji by mělo být uvedeno „Profilometrické měření rostlinných kutikul“, nebo „Skenovací elektronová mikroskopie hydrogelových materiálů“ vs. „Skenování hydrogelových materiálů elektronovým mikroskopem“. Str. 55 přehozeny popisky obrázků.

eVSKP id 67594