KUNÍK, A. Využití technologie cold spray pro balistické aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Řehořek, Lukáš

Bakalářská práce Adama Kuníka se zaměřuje na technologii cold spray (CS), inovativní metodu nanášení kovových vrstev, která se využívá jak pro nanášení povlaků, tak pro opravy složitých tvarů v rámci aditivní výroby. Práce je koncipována do dvou hlavních částí – teoretické a experimentální. V teoretické části se autor zabývá základními principy technologie CS, typy používaných kovových prášků a charakteristikou zařízení. Dále se věnuje problematice balistické ochrany a terminální balistiky. Experimentální část se zaměřuje na hodnocení kvality a mechanických vlastností vrstev nanesených metodou CS, s důrazem na jejich využití v balistické ochraně lehkých pancéřovaných vozidel. V práci se vyskytují formální chyby, které ztěžují čtení a pochopení textu. Stylistická stránka práce by mohla být více konzistentní a profesionální. Přestože teoretická část obsahuje mnoho informací, jejich prezentace je často roztříštěná a ne zcela systematická. Autor by měl lépe strukturovat informace a důkladněji vysvětlit některé technické pojmy a principy. Výsledky experimentální části jsou zajímavé, avšak analýza a interpretace dat nejsou dostatečně hluboké. Autor by měl věnovat více pozornosti vysvětlení důvodů pro výběr konkrétních materiálů a metod a diskutovat širší dopady svých zjištění. Závěrečná část práce by měla být více strukturovaná a konkrétní. Doporučení pro další výzkum a praktické aplikace nejsou dostatečně rozpracována. Bakalářská práce Adama Kuníka přináší hodnotný přehled o technologii cold spray a jejím využití v balistických aplikacích. Přestože práce obsahuje několik významných nedostatků přináší důležité poznatky a přispívá k rozvoji této oblasti. Na základě celkového hodnocení práce doporučuji k obhajobě a uděluji známku D.

Posudek oponenta

Doubrava, Marek

Předložená bakalářská práce Adama Kuníka se částečně zabývá depozicí kompozitních povlaků typu MMC (Metal Matrix Composite) metodou Cold Spray, a to na substráty z oceli s předem deponovanou vrstvou niklu sloužící jako bond coat. Hlavními cíli práce bylo vytvořit ucelenou literární rešerši shrnující aktuálně používané materiály v rámci balistické ochrany jak vozidel, tak osob. Dále popsat princip, benefity a aplikace technologie Cold Spray právě v rámci výroby balistické ochrany. Experimentální část se zabývala mikrostrukturou a základními mechanickými vlastnostmi kompozitu na bázi Ti-6Al-4V s 25 hm.% SiC. V rámci hodnocení kompozitu z hlediska použití pro balistickou ochranu, byly vzorky testovány pomocí Taylorova testu, kde podléhaly dynamickému zatížení simulujícímu dopad projektilu. Student zvolil poněkud netradiční koncepci, kdy již na straně 4 vypsal cíle práce a charakteristiku problematiky úkolu, které jsou již na straně 2 v oficiálním zadání jeho práce. Dále se bez jakéhokoliv úvodu pustil do teoretické části práce, kde postupně popisuje technologii Cold Spray a její specifika. Podkapitola plynule a logicky navazuje na balistickou ochranu, kde student popisuje materiály, vztahy mezi jejich vlastnostmi a použitelností a také jednotlivé standardy testování. Krátká experimentální část slouží jako drobný úvod do výsledků a diskuse, která je také velice strohá a krátká (10 stran). Student v rámci své práce plní cíle na dobré úrovni. Jeho schopnost vysvětlovat nebo alespoň odborně popisovat jednotlivé skutečnosti je však na úrovni nízké. Přičemž některé slovní obraty a tvrzení jsou zavádějící, až přímo mylné. Za zavádějící se dá považovat tvrzení na straně 16, kde student uvádí, že tryska (de-Lavalova dýza) má schopnost natáčet se, což vykresluje jako výhodu technologie Cold Spray vedoucí k možnosti depozice na rotačně symetrické součásti. Naopak za mylnou informaci považuji rozdělení vysokotlakého a nízkotlakého systému na základě prášků, které je možné deponovat (str. 9). Student uvádí, že pomocí vysokotlakého systému se deponují čistě kovové prášky, zatímco pomocí systému nízkotlakého, směsi prášků kovových a keramických. Přičemž student ve své práci deponuje směs keramiky a kovu pomocí vysokotlakého systému, který dokáže ohřát pracovní plyn až na 1100 °C, zatímco student jako maximum uvádí pouze 1000 °C. Velké množství odstavců a specifických informací, ať pravdivých nebo zavádějících, nedisponuje žádnou citací z literatury. Na základě tohoto zjištění se domnívám, že práce s literaturou je na nízké úrovni, což potvrzuje to, že student má v textové části své práce zmíněno 32 zdrojů, ale seznam jeho literatury má pouze 31 záznamů. Některé zdroje v textu nepodléhají chronologickému číslování. Práce obsahuje vetší množství chyb v textu, ať už se jedná o skloňování, gramatiku, překlepy, velikost písmen nebo formátování textu, které je na opravdu nízké úrovni. Student měl k dispozici velké množství podobných prací (BP, DP), ze kterých si mohl svůj vytříbený styl formátování extrahovat. Jeho snaha v tomto ohledu však není viditelná. Nejsou dodrženy ani stejné mezery od číslování nadpisů v jednotlivých kapitolách. V rámci experimentální práce student často neuvádí ani zařízení, natož důležité parametry, které byly při měření použity. Velice rušivým elementem je nekonzistentnost v názvosloví. Student pracuje s kompozitním nástřikem ze slitiny Ti-6Al-4V s 25 hm.% SiC. Nástřik často ale nazývá jako „titanový nástřik“, „titanová slitina“ anebo pouze „titan“. Diskuse výsledků, a to ať s literaturou nebo jakákoliv snaha o porovnání nebo vyvození jakýchkoliv odbornějších závěrů téměř chybí. Jedná se v podstatě pouze o shrnutí naměřených dat bez další snahy o hledání nebo vysvětlení jejich příčin. Grafické zpracování je také na nízké úrovni, pouze v několika případech je možné najít v obrázcích či grafech adekvátně čitelný text, přičemž některé grafy obsahují chyby v jednotkách. Tyto nedostatky dále snižují úroveň předkládané bakalářské práce. Celkově práci hodnotím jako dostatečnou, uděluji hodnocení dle ECTS za E a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 157338