PERNICOVÁ, L. Spirometrie v prostředí LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Cílem práce bylo vytvoření virtuálního přístroje v prostředí LabVIEW pro spirometrická měření. Práci tvoří dvě základní části. V první části studentka dostatečně přehledně popisuje metody funkčního vyšetření plic a jejich význam. V druhé části se studentka zaměřila na návrh a realizaci virtuálního přístroje v prostředí LabVIEW s využitím rozhraní LabPRO a spirometru firmy Vernier. Výsledný program bude v budoucnu využit ve výuce v praktických cvičeních. Studentka přistupovala k řešení práce aktivně a zodpovědně. Pravidelně využívala konzultací, jen u některých dílčích problémů mohla projevit více vlastní iniciativy. Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením "A/výborně".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Zadání předložené bakalářské práce a následně i její posuzování je dle mého názoru nutné rozdělit do několika rovin a to zejména z důvodu kombinace lékařské problematiky a elektronické problematiky. Z mého pohledu, nejsem lékař, je medicínská podstata věci velmi dobře popsána. Pokud jdu o pohled elektrotechnický, ten je nutné opět rozčlenit a to na část hardwarovou a softwarovou. Pokud jde o software, ten byl kompletně proveden v prostředí LabView. K dosaženým výsledkům nemám větších výhrad. Snad by bylo pro uživatele vhodnější doplnit na osy vytvořeného programu ještě jednotky a také vysvětliv vazbu mezi oběma grafy (obr. 5.12). Pokud jde o hardwarovou část, k nich bych několik připomínek a výhrad. V práci chybí detailnější popis použitého spirometru. Pokud problematiku správně chápu, tak spirometr si lze obecně představit jako snímač či senzor. Tento senzor je obvykle popsán svoji výstupní impedancí, dynamickým a frekvenčním rozsahem a převodní charakteristikou typu měřená veličina/elektrické veličina, kterou je nejčastěji napětí. Z toho rozboru pak mělo vyplynout nastavení sDaq karty (jako je rozsah portu, počet bytů, vzorkovací kmitočet apod.) pro převod naměřených dat do PC. Právě v tomto bodě spatřuji největší slabinu práce, myslím si, že na základě tohoto rozbory by bylo možné zpřesnit celkové měření a dosáhnout možná i úrovně profesionálních spirometrů. Dále si myslím, že by bylo vhodné použití dalších vstupu použité digitalizační karty a to např. na měření teploty tlaku a podobně a tyto data pak využít pro kalibraci spirometru. Tiše tak předpokládám, že se takováto zařízení kalibrují a na základě kalibrace jsou pak naměřená data přesnější.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Odborná úroveň práce | D | 33/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 16/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 30679