KUBÁT, M. Borcení časové osy v oblasti biosignálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Milan Kubát se zabýval tématem borcení časové osy v oblasti biosignálů. Během řešení nastudoval metodiku borcení časové osy a provedl literární řešerši dané problematiky. Student pracoval přes semestr samostatně a konzultací téměř nevyužíval. Po formální stránce je předložená práce, až na pár překlepů, které jsou pravděpodobně způsobeny automatickou opravou textového editoru, v pořádku. V praktické části bych měl výtky především k interpretaci získaných výsledků (např. kap. 4.2.1), která je místy bez užitečné vypovídací hodnoty, protože některá čísla jsou pouze informativní a závisí na konkrétních případech. Kladně hodnotím pokus studenta o vytvoření vzorů v kapitole 4.4.2. Nutno však dodat, že zde by musel mít tento přístup mnohonásobně větší databázi vzorů, než zvolil student, abychom mohli tuto metodiku vůbec hodnotit. V závěru postrádám podrobnější diskuzi získaných výsledků. Poslední výtkou je fakt, že práce kvůli nízké účasti studenta na konzultacích směřovala bohužel trochu jiným směrem než bylo původně zamýšleno. I přes uvedené nedostatky práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a práci doporučuji k obhajobě.
Cílem práce byl návrh a realizace algoritmů borcení časové osy (DTW) s možným využitím pro stanovení podobností (resp. nepodobností) jednotlivých cyklů signálů EKG. Problematiku DTW autor popisuje v kap.2 (str.12-21), kde kromě jiného ukazuje některé způsoby výpočtů kumulativních vzdáleností, které mohou velmi výrazně ovlivnit výslednou vzdálenost dvou porovnávaných posloupností. V kap.3 (str.22-26) se velmi stroze zmiňuje o hierarchickém shlukování, které později využil. Současně je tato kapitola pokusem o kompilaci postupů použitých pro aplikaci DTW na porovnávání cyklů signálů EKG, ale výsledek nepůsobí zdařile. V kap.4 na str.27 popisuje autor vlastní řešení. Po předzpracování, ke kterému nemám připomínky, dokladuje na příkladech funkčnost svého algoritmu DTW. Trochu matoucím dojmem působí porovnávání cyklů různých signálů potvrzené poznámkou na str.32 o „testování referenčního cyklu svodu I u všech signálů“. Jaký praktický význam má porovnávání různých signálů, autor nezdůvodnil, spíše si dovedu představit význam porovnávání cyklů jednoho signálu při analýze rytmu. Nedorozumění mezi mnou a autorem možná vyplývá z nepřesvědčivě napsané kompilační části práce. Vzdálenosti porovnávaných posloupností závisí na řadě okolností; autor se pokusil nalézt vhodnou metodu výpočtu kumulativních vzdáleností a dále řešil dopady některých vlivů, mj. časového nebo úrovňového posunu, kterým však lze poměrně snadno předejít. Otevřenou na druhé straně nechal otázku vlivu výsledné délky (po DTW) porovnávaných posloupností. Kladně hodnotím realizaci tzv. globálního omezení pro urychlení výpočtu DTW. Kapitola věnovaná segmentaci není podle mne dostatečně srozumitelně napsaná a autor ji mohl vynechat, protože řešení této problematiky není požadováno v zadání. Práce je místy nepřehledná, dlouho jsem např. hledal význam symbolů (a, b, c) pro označení postupů výpočtu kumulovaných posloupností, až jsem je nalezl v popisku obrázku uvedeného o 20 stran dříve. Odkazy v textu na obrázky jsou nestandardní; je-li v titulku obrázku nadpis „obrázek“, křížový odkaz nezajistí skloňování a výsledkem není česká věta. Zadání práce autor splnil, nicméně chybí podrobnější formulace cílů práce.
eVSKP id 73094