MOSLEROVÁ, L. Korelace mezi měřením stacionární fluorescenční anisotropie na fluorimetru a fluorescenčním mikroskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Lenka Obrusníková zpracovala práci týkající se metodiky měření fluorescenční anisotropie pomocí stacionární a mikroskopické techniky. Práce zahrnovala studium této pokročilé fluorescenční techniky a měření pomocí modelové fluorescenční sondy, díky které byly získány korekční parametry pro objektiv mikroskopu. Studentka si nejen osvojila tuto náročnou techniku, ale zároveň také nalezla příslušné korekční faktory, které umožní převod a přímé srovnání dat z mikroskopu se standardními spektrofluorimetry. Její práce má pro využití dané techniky velký význam a proto ji hodnotím stupněm výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
Předložená práce studentky Lenky Obrusníkové s názvem Korelace mezi měřením stacionární fluorescenční anisotropie na fluorimetru a fluorescenčním mikroskopu působí velmi kompaktně, je logicky a jasně členěná a celkově bezpochyby naplňuje požadavky na VŠKP tohoto typu. Práce je vyvážená, zvláště oceňuji, že teoretická část není zbytečně rozvleklá a naopak je více prostoru věnováno experimentální části. V teoretické části však upozorňuji na nesrovnalost, kdy na str. 9 je v obrázku 2 zaměněn termín Stokesův posuv za Stokesův posun a na str. 11 v popisu obrázku 4 chybí jednotky koncentrace. Rešeršní část obsahuje celkem šest odkazů, z nichž dva jsou z posledních pěti let. Vzhledem k obecnější rovině daného tématu považuji citovanou literaturu za dostatečnou. Experimentální část je pak charakterizována kvalitním zpracováním dat, vyzvednout bych chtěla hlavně ověření správnosti měření, kde studentka prokázala, že dané tématice opravdu rozumí. Jedinou výtkou k této části práce, je poněkud slabší diskuze v poslední části, týkající se porovnání korigovaných a nekorigovaných dat. Vzhledem k tématu práce bych si představovala přece jen propracovanější diskuzi i následný popis v závěru. V každém případě však mohu říct, že vypracovanými experimenty a získanými výsledky bude práce přínosem. Studentku hodnotím celkovým stupněm A a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Využití literatury a její citace | A |
eVSKP id 113586