ŠTORKOVÁ, N. Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Kalina, Michal

Bakalářská práce Natálie Štorkové se zaměřuje na studium vlivu biouhlu, jakožto potenciální půdního kondicionéru, na základní kvantitativní charakteristiky růstu modelové rostliny – kukuřice seté (Zea mays). Obsahově spadá tato práce do problematik řešených v rámci aktuálního běžícího projektu GAČR v rámci biokoloidního týmu na FCH VUT. Tato problematika byla v rámci bakalářské práce studována dvěma rozdílnými přístupy. V prvním přístupu byl posuzován vliv biouhlu na základní kvantitativní charakteristiky růstu rostlin (hmotnost, výška, počet listů) během dlouhodobého kultivačního experimentu, v druhém přístupu byly využity metody obrazové analýzy pro definování vlivu přídavku biouhlu na růst a větvení kořenového systému studovaných rostlin. Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci, která panovala během akademického roku, šlo bezesporu o náročný úkol. Studentka se s tímto zadáním popasovala velmi dobře, přistupovala k řešení jednotlivých problematik cílevědomě, samostatně a svědomitě. Nesmím opomenout vyzdvihnout množství vykonané práce, které musela studentka během realizace experimentů a při zpracování naměřených dat vykonat. Zejména při zpracování dat z obrazové analýzy kořenových systémů se studentka musela seznámit s několika pokročilými softwary (Harfa, Image J) a následně tento časově poměrně náročný úkol realizovat na rozsáhlém souboru vzorků. Studentka Natálie Štorková řešením své bakalářské práce získala velmi hodnotný a komplexní soubor experimentálních dat, která bezesporu obohatí výzkum biokoloidního týmu v oblasti potenciálního využití biouhlu v zemědělství. Bakalářskou práci z výše uvedených důvodů doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Studentka Natálie Štorková se ve své bakalářské práci zabývala studiem a optimalizací výzkumných metod pro posouzení vlivu dvou biouhlů, jakož to vhodného půdního kondicionéru na růst modelové rostliny kukuřice seté (Zea mays). Úvodní část této bakalářské práce, která je rozdělena do logicky navazujících subkapitol představuje velmi kvalitně a pečlivě zpracovanou teoretickou část, která čtenáře seznamuje s půdními pomocnými látkami, biouhlem a v neposlední řadě i půdou a jejím fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. V další části se studentka věnuje představení obrazové analýzy, kterou rovněž použila k faktickému zhodnocení vlivu přídavků biouhlů na růst kukuřice seté. Na tomto místě musím studentku pochválit za velmi kvalitně sepsanou teoretickou část, která v sobě odráží studentčinu pečlivost, rozsáhlou práci s bibliografií a odbornými publikacemi. Tento text je psán velmi čtivě, a tudíž čtenář nemá sebemenší problémy si lehce zapamatovat mnoho informací, které mu poslouží k lepšímu porozumění v další části této BP, jako je experimentální část s výsledky a diskuzí. Z formálního hlediska rovněž tato část neobsahuje typografické a stylistické chyby, což mimo jiné poukazuje na vysokou pečlivost studentky. Mimo jiné bych studentku pochválil za velmi pěkně zpracovanou subkapitolu věnovanou biouhlu, která dává čtenáři ucelenou představu o atraktivnosti tohoto stále používanějšího půdního kondicionéru. Subkapitola věnovaná současnému stavu řešené problematiky představuje rovněž precizně zpracované aktuální publikace, v nichž jsou shrnuty zejména výsledky ostatních vědeckých týmů zabývajících se touto problematikou. Náplní experimentální části této BP bylo posoudit vliv přídavků biouhlů na morfologické charakteristiky kukuřice seté s ohledem na použitý substrát tzn. taxonomický druh půdy. K faktickému posouzení vlivu biouhlu na růst rostlin byly využity nejen základní morfologické charakteristiky, jako je např. výška rostlin počet listů atd., ale také sofistikovaná metoda obrazové analýzy. Množství provedených experimentů dle mého názoru, a to i s ohledem na jejich pracnost, jako je příprava pytlíků s biouhlem, dále vlastní realizace nádobových pokusů atd. překračuje obvyklý rozsah bakalářských prací realizovaných na FCH VUT. Studentka si v diskuzi výsledků počíná velmi dobře, kde ve svých úvahách se snaží o co nejširší pohled na dosažené výsledky, a to jak z pohledu přídavku biouhlu, tak i s ohledem na vlastní typ půdy resp. pěstebního substrátu. Asi nejvíce oceňuji, že je studentkou diskutován obsah POM (půdní organické hmoty) na dosažené výsledky, v důsledku čehož nedochází ke zkreslení některých vyřčených závěrů, a proto jsou vždy správně interpretovány. Dále je vidět, že navržená metoda obrazové analýzy má nezastupitelný vliv na celkovou interpretaci a zhodnocení kultivačních pokusů realizovaných v nádobových pokusech. Rovněž i v této části BP si studentka v diskuzi počíná velmi dobře a čtenář má rovněž představu o strategii růstu rostlin v rozličných půdách stimulovaných výše zmíněnými půdními kondicionéry. Co se týče formální stránky, jako jsou prezentované grafy a tabulky, tak musím konstatovat, že jsem velmi přehledné, a tudíž se v nich čtenář může velmi lehce orientovat. Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracovaný závěr, který je správně rozdělen do logických a chronologicky na sebe navazujících odstavců, které shrnují nejdůležitější závěry této bakalářské práce věnované těmto nádobovým pokusům. Bakalářská práce Natálie Štorkové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje tak, jednoznačný přínos v oblasti studia vlivu biouhlu na kvalitativní vlastnosti resp. růst rostlin. Mimo to je tato práce velmi dobrým podkladem pro studentčinu další badatelskou činnost v této vědní oblasti. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).

eVSKP id 130297