DOMIŇÁKOVÁ, M. Architektura hry [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2020.
Po dobu dvou semestrů se Michaela věnovala tématu prostředí ke hře dětí, zkoumala historii dětských hřišť (od jednoduchých prvků u Aldo van Eycka až po složité katalogové sestavy s nároky dnešní doby). Z jejího výzkumu vzešel autorský návrh „principu“ dětského hřiště, založeného na kombinaci přísného rastru a nahodilého místa, které mohou společně vygenerovat autentickou situaci pro hru. Tato zákonitost se následně uplatnila při jejím návrhu úpravy školy v Lozornu na Slovensku, která je předmětem její diplomové práce. Tuto školu si Michaela vybrala záměrně pro její zapojení do programu Teach for Slovakia. Díky němu mohou na výuce participovat nejen mladí začínající pedagogové a pedagožky, ale i expertky a experti s jinou oborovou specializací. Tato forma má zvýšit unikátnost výuky i její atraktivitu. Stejně tak se tu naskýtá příležitost pro prostorový experiment a otevřenou diskuzi se začínajícími zaměstnanci nezatíženými stávajícím systémem podoby a fungování školy. Školu pavilonového typu z 60. let minulého století překryla novou vrstvou. S odkazem na zmíněný autorský „princip“ dětského hřiště využila rastru sloupů a vytvořila novou prostorovou situaci. Vznikl tak soubor učeben a „meziprostorů“ maximálně variabilních, bezbariérových a otevřených. Její práce je dobrým příkladem toho, jak lze přistoupit k architektonickým hodnotám stavby z druhé poloviny 20. století a doplnit ji současnou autorskou vrstvou tak, aby odpovídala aktuálním nárokům na výuku a nabízela i potenciál k vlastní invenci užívaní. Ne vždy musí být prostory přesně definovány, přínosem může být určitá „nahodilost“ - jak ukazuje právě Miachaelin návrh. Kvalitu diplomové práce podporuje i skutečnost, že Michaela je velice pečlivou autorkou. Své práce svědomitě dotahuje do konce a výsledkem je vždy vyrovnaný architektonický koncept i projekt. Co dodává její práci opravdový „šmrnc“ je její vůle k experimentu, kterou doufejme v budoucnosti ještě rozvine a nenechá se ve své architektonické činnosti svázat konvencemi a rutinou každodenní praxe.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 100 | Míša pracovala pravidelně a s plným nasazením celý semestr. |
Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A90.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Návrh se zabývá myšlenkou otevření školy zbytku vesnice v momentě kdy neprobíhá výuka a nabídnout tak její širší využití. Obyvatelé Lozorna by tak mohly využít prostředí lesa, jenž je na pozemku školy. To je odraženo jednak v návrhu pěšiny, která se jako stuha vine lesem a vybízí obyvatele aby jím prošli, ale také odstraněním stávajícího plotu. Je otázkou, zda má školní pozemek být v momentě výuky a přítomnosti dětí vymezen nějakou bezpečnostní bariérou či nikoliv. I přesto se jedná o velmi zajímavý přístup, jenž činí prostor školy více flexibilním a dokládá, že studentka je schopna přemýšlet v širších souvislostech. Předložená idea však není prezentována na situačním výkresu, který by ji podpořil a vlastní dokumentace školy je takto trochu vytržena z kontextu místa. | |
| Architektonické řešení | A | Návrh pracuje se stávajícími budovami a rozšiřuje školu tam, kde je potřeba. Studentka dále velmi vhodně doplňuje školu o ubytování učitelů dojíždějících za prací z Bratislavy. Architektonický koncept jasně odlišuje stávající od nových zásahů pomocí ploché zelené střechy a zároveň chytře program sjednocuje. Rozšíření školy se obtáčí kolem nového vnitřního dvora, ale zároveň vyvolává otázku, zda je tento prostor potřebný, když se škola nachází uprostřed lesa. Na druhou stranu, vytvořením nových pobytových míst ve zbytku lesa z něj vytváří alternativní prostor pro učení. | |
| Provozní řešení | A | Dispozice budovy je dobře promyšlená a doprovází ji rozsáhlá analýza věnující se hraní a učení. Třídy jsou organizovány do malých skupin jako malé pavilony s možností rozšíření. Chodba je přeměněna na další variabilní učební prostor. Ikdyž by se z ekonomického hlediska rozlehlost chodeb dala zpochybnit, tak obdobné typologické schéma lze najít v hlavní stávající budově. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Základní myšlenka konstrukce ocelových sloupů nesoucích betonovou desku se zelenou střechou je proveditelná a má smysl. Je však diskutabilní takřka hravé umístění sloupů, například v místě šaten na chodbě, kde spíše překáží, než aby vytvářeli zajímavé dělení prostoru. Navržený detail zaizolování betonové desky a svodu vody z vykonzolované části by bylo třeba znovu promyslet. | |
| Formální úroveň | A | Návrh je výtvarně zdařile promyšlen i prezentován a jasně ukazuje co je stávající a navržené. S pomocí prezentovaných axonometrií je jednoduché si vnější i vnitřní prostor představit. |
eVSKP id 125450