UHLIAR, M. Systém pro přenos diagnostických dat z automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2023.
Pozitivně hodnotím zpracování realizační části, ve které student prokázal schopnost navrhnout vlastní hardwarové řešení a implementovat veškerý potřebný software. Jedinou mou výtkou je pozdní dokončení technické zprávy. Celkově jsem se rozhodl hodnotit studenta známkou velmi dobře (B) .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání práce je zaměřeno na vytvoření zařízení pro snímání dat a zpracování dat z vnitřních jednotek automobilů. Jelikož bylo v rámci práce zapotřebí řešit mnoho úkolů, hodnotím zadání jako obtížnější. Všechny body zadání práce považuji za splněné bez výhrad. Realizační část práce považuji za velice zdařilou. | ||
| Práce s literaturou | Potřebnou studijní literaturu a další bibliografické zdroje si student opatřil svépomoci. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Student byl během řešení práce průběžně aktivní. Na konzultace chodil řádně připravený a v dohodnutých termínech. Během řešení si náležitě osvojil danou problematiku a dobře ji rozumí. | ||
| Aktivita při dokončování | Realizační část práce byla dokončena s předstihem a splňuje požadované náležitosti. Nicméně technická zpráva nebyla dokončena v dostatečném předstihu, a tak jsem již neměl dostatek času se s finální verzí podrobně seznámit. | ||
| Publikační činnost, ocenění | Publikační činnost ani ocenění mi nejsou známy. |
Celkově navrhuji souhrnné hodnocení stupněm B. Student prokázal schopnost samostatně vyřešit daný problém a vytvořit funkční systém, který umožňuje vzdálené monitorování stavu automobilu a analýzu vlastností jízdního stylu. V textu práce i v implementaci je sice řada nedostatků, avšak ty jsou s ohledem na omezení vyplývající ze zvolené platformy, rozsáhlosti systému a množství úsilí věnovanému problému marginální.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Cílem zadání bylo navrhnout a realizovat vestavěné zařízení umožňující sledovat stav automobilu skrze standardní komunikační rozhraní pro diagnostiku a dále systém pro sběr, prezentaci a analýzu dat. Zadání je svým rozsahem komplexní, nicméně z hlediska obtížnosti se jedná o průměrně obtížné zadání, neboť je možné využít celou řadu frameworků. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | |||
| Rozsah technické zprávy | |||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 85 | Technická zpráva je členěna do sedmi kapitol, má logickou strukturu a je psána srozumitelným jazykem. Drobnou vadou jsou chybějící zdůvodnění některých implementačních rozhodnutí - např. není jasné, jaká omezení vyplývají ze zvolené Nb-IoT platformy, proč nebylo možné řešit otázku zabezpečení dat či autorizace na straně serveru. Postrádám odstavec popisující integraci s použitou Nb-IoT platformou (obr. 4.1. obsahuje přímé napojení Nb-IoT na SQL databázi a aplikaci) a detaily týkající se služeb zajišťovaných TCP serverem. Některé pasáže by bylo možné bez újmy vypustit - např. princip činnosti motoru, minimalizace spotřeby v Nb-IoT a LoRaWAN (není pro zadání relevantní), princip komunikačního protokolu SPI, UART, I2C, apod. | |
| Formální úprava technické zprávy | 90 | Z hlediska typografického práce působí velmi čistě. Jazykovou stránku bylo možné posudit pouze v omezeném rozsahu. | |
| Práce s literaturou | 90 | Výběr studijních pramenů odpovídá řešené problematice. Převážně se jedná o katalogové listy použitých komponent. Převzaté prvky jsou v práci řádně odlišeny. | |
| Realizační výstup | 80 | Realizační výstup tvoří tři samostatné prvky - vestavěný systém (hardware a firmware), komunikační jádro (HTTP server, TCP server) a uživatelská aplikace určená pro PC. Systém je funkční, avšak komunikační jádro je nutné chápat spíše jako demonstrátor konceptu, než-li systém vhodný k nasazení v reálném prostředí. Student navrhl, oživil a ověřil prototyp autonomního vestavěného zařízení, který je realizován na vlastními silami navržené desce plošných spojů. Kromě desky plošných spojů byl k tomuto systému vytvořen firmware pro hlavní mikrokontrolér a dále pro mikrokontrolér zajišťující komunikaci skrze síť LoRa. Dále vznikl TCP server v jazyce Python, ke kterému se vestavěná zařízení připojují a který ukládá data do SQL databáze. Kromě toho server zasílá real-time data aplikaci. Z hlediska návrhu a implementace není způsob realizace nejvhodnější. TCP server používá jednoduchý textově orientovaný komunikační protokol (neřeší otázku minimalizace objemu přenesených dat), umí obsloužit pouze jediného klienta (každý klient musí mít svůj TCP port) a postrádá jakékoliv prvky zajišťující autentizaci a autorizaci. Dalším prvkem komunikačního jádra je HTTP sever, který ukládá data přijatá skrze poskytovatele LoRa konektivity (TTN) do SQL databáze. Podobně jako předchozí postrádá server jakoukoliv formu zabezpečení. Hlavní funkcionalita je soustředěna v aplikaci vytvořené v jazyce Python s využitím knihovny Qt. Aplikace je zpracována na dobré úrovni a poskytuje funkcionalitu definovanou zadáním, tzn. vizualizaci a analýzu dat. S ohledem na technologické možnosti je nutné vyzdvihnout vysokou úroveň přesnosti odhadu spotřeby, které se podařilo dosáhnout. Jako slabinu shledávám přímé připojení na SQL server. | |
| Využitelnost výsledků | V současné podobě je sice možné systém využít v praxi, ale do budoucna by bylo vhodné vyřešit otázku zabezpečení, škálovatelnosti a minimalizace objemu přenášených dat. |
eVSKP id 149117