ŠKODA, A. Antény pro přenos energie podél střechy automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout, vyrobit a změřit anténu, kterou by bylo možné využít pro přenos energie podél střechy automobilu. Student po analýze problému navrhl koncept vycházející ze struktury planární trychtýřové antény. Všech těchto cílů bylo dosaženo. Nad rámec zadání student v práci prezentuje i výsledky simulací a měření přenosu energie mezi anténami nad vodivou podložkou. Bohužel v odevzdané práci lze nalézt značné množství formálních i odborných nedostatků, jako například nezobrazení celého pracovního pásma měřených antén (Obr. 59, 60), pro špatně zvolené hodnoty nic nevypovídající směrové charakteristiky na obrázcích 30 a 33, zaměňování veličin směrovosti se ziskem apod. Velmi mě zaráží, že se student, ať už vědomě či nevědomě, vyhýbá kritickému zhodnocení své práce. Nedozvídám se, zdali použití dvouvrstvé struktury splnilo svůj účel v porovnání s jednovrstvou strukturou. V hodnocení zcela chybí zmínka o potlačení postranních laloků, ačkoli to mělo být jedním z nejdůležitějších aspektů navržené antény. Z výše zmíněných důvodů, odevzdanou práci hodnotím 65 body (D).
Diplomová práce je přehledně rozdělena do 8 částí. V teoretické části se student zabývá šířením elektromagnetických vln, vlnovody a konstrukcí trychtýřových antén. Na škodu by určitě nebylo detailnějšího popisu. Vlastní tvůrčí práce je zaměřena na návrh trychtýřové antény, její simulace, realizace a následné měření. V této části však vidím hned několik základních nedostatků. Student vůbec nepopisuje, z jakého důvodu si vybral trychtýřovou anténu a proč využívá vícevrstvou anténní strukturu. Z práce není patrné, kdy student hovoří o vícevrstvé struktuře a kdy ne. Dokonce nikde není struktura zobrazena z více úhlu pohledu. Není tedy přesně vidět, jak anténa vypadá. V práci není uvedeno, na základě čeho si student zvolil dielektrický substrát a proč využívá dva substráty s odlišnými vlastnostmi při zachování identických rozměrů. Není také uvedeno na základě čeho proběhl výběr pracovních frekvenčních pásem. Naměřené hodnoty činitele odrazu ve volném prostoru se neshodují s hodnotami simulovanými až do chvíle, kdy student přitlačí ruku na anténu a tím přitiskne obě vrstvy antény k sobě. Což nepovažuji za vědeckou metodu a výsledky tedy není možné brát jako relevantní, což student zmiňuje, avšak dále s nimi pracuje. Měření směrových charakteristik proběhlo pouze ve volném prostoru, což dle mého názoru nedostačuje k tomu, aby bylo možné říci, že směrové charakteristiky simulované v blízkosti vodivé vrstvy jsou relevantní. Celkově mi přijde, že student nevyužil možnosti, které se v této oblasti nabízí např. porovnáním více typů antén, což byl navíc jeden z cílů práce. Student dostatečně neodladil výrobní postupy (ohyb materiálu). Při měření vlastností anténní struktury se dopustil několika základních chyb, např. měření směrových charakteristik proběhlo pouze ve volném prostoru a nikoli s využitím materiálu simulujícího blízkost střechy automobilu alespoň v redukované míře. Přes všechny nedostatky práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 93461