KAŠPARCOVÁ, H. Určení hodnoty podniku výnosovou metodou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2019.

Posudek vedoucího

Režňáková, Mária

Práce je vypracovaná na standardní úrovni. Velice oceňuji, že se autorka snažila vypořádat s nestandardními situacemi, které při zpracování tématu v konkrétní společnosti nastaly. Autorka při plánování investic vycházela z podnikových záměrů, které vycházejí ze znalosti oboru podnikání a struktury majetku v podniku. To vedlo k tomu, že při použití standardní dvoufázové metody bylo nutné první fázi výrazně prodlužovat, aby byly splněny zásady oceňování. Vzhledem k náročnosti vypracování finančního plánu pro dlouhý časový horizont autorka použila třífázovou metodu, při které je možné sestavovat finanční plán v zjednodušené formě. Obdobně se musela vyrovnat i se zápornými hodnotami koeficientů investiční náročnosti. Řešení nestandardních situací výrazně zvyšuje nároky na zpracování DP, což se projevilo v drobných nedostatcích. Práci hodnotím na úrovni velmi dobře až dobře.

Posudek oponenta

Čižinská, Romana

Teoretická část je relativně vhodně koncipována z hlediska struktury, některé její pasáže však mohly být detailnější a více propracované. Za naprosto nevhodné, rušivé a čtenářsky nekomfortní považuji v textu tohoto typu používání odkazů na literaturu ve formě čísel v závorce, namísto příjmení autora a roku vydání. Autorka zde však pravděpodobně respektovala směrnici, a proto tuto skutečnost nezohledňuji ve svém hodnocení. K analytické části díla mám následující komentáře, respektive otázky, na které jsem v textu nenalezla odpověď: 1) Finanční analýza v kapitolách 4.1 - 4.4 vychází pravděpodobně z neupravených účetních výkazů. Přitom následně je v kapitole 4.5 provedena prognóza generátorů hodnoty, kdy jsou účetní data teprve upravována. Vhodný postup je z logiky věci obrácený - tedy nejprve upravit data a poté provést analýzu a prognózu generátorů hodnoty. Navíc autorka v tabulce 28 na straně 68, v tabulce 30 na straně 71 a také v dalších tabulkách pracuje se ziskem kategorie EBIT. Finanční analýza je přitom postavena na účetních výkazech sestavených dle ČÚS. Od čeho je tedy zisk kategorie EBIT odvozen? Jsou přece vyžadovány stejné úpravy, jako v případě, že se vyjadřuje zisk kategorie KPVH. Byly tyto úpravy tedy před výpočty v tabulkách 28 a 30 provedeny? 2) Autorka chybně stanoví rizikovou prémii země. Rozdíl výnosnosti trhu akcií a státních dluhopisů neboli relativní volatilita akciového trhu dle Damodarana je již dávno nižší než 1,5 (dataset 1/2018 uvádí hodnotu 1,12). Autorka tuto chybu kombinuje s chybnou hodnotou rizika selhání země 0,81%, když ve skutečnosti se mělo jednat o hodnotu 0,72%. Riziková prémie země má být správně = 1,12 * 0,72 % = 0,81% (samozřejmě plus rozdíl v inflaci). 3) Není zřejmé, podle jakého vzorce byl proveden přepočet beta koeficientu na příslušnou míru zadlužení. Autorka toto nevysvětluje ani v teoretické části práce a způsobů přepočtu existuje více. Byl proveden iterační přepočet, nebo autorka při výpočtu beta zadlužené vycházela pouze z účetního poměru cizího a vlastního kapitálu? 4) Metodická správnost výpočtu a vnitřní konzistentnost modelu výnosové hodnoty podniku mohla být ověřena rovněž metodou EVA. Dodatečné množství práce by bylo již minimální - plán pro účely ocenění byl sestaven v dostatečné míře podrobnosti. S ohledem na stanovený rozsah díla a charakter informací, které měla autorka k dispozici, považuji celkově diplomovou práci za zdařilou a pečlivě zpracovanou.

eVSKP id 119612