NEDVĚDICKÁ, L. Využití odpadů z potravinářského průmyslu pro účely čištění odpadních vod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Lucie Nedvědická splnila zadání své bakalářské práce. Jednalo se o práci zkušební, na kterou budou navazovat práce další. Lucie Nedvědická se práci dostatečně věnovala, teoretickou i praktickou část práce zpracovala včas. Výsledky své práce dokázala dobře interpretovat, pravidelně využívala konzultací s vedoucím bakalářské práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím jí známkou "A", tj. výborně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Studentka Lucie Nedvědická se ve své bakalářské práci věnovala využití pevného odpadu po přípravě čaje jako sorbentu těžkých kovů. V teoretické části se studentka věnuje charakterizaci těžkých kovů, možným přístupům k jejich eliminaci z odpadních vod a také analytickým metodám používaným k jejich stanovení. Poslední část bakalářské práce se pak věnuje možnosti využití vybraných odpadů potravinářského průmyslu jako sorbentů těžkých kovů. Teoretická část práce je logicky členěna, autorka prokázala schopnost práce s českou i zahraniční odbornou literaturou, celkem ke zpracování teoretické práce využila 24 zdrojů, které správně a úplně cituje. V textu se občas vyskytují stylistické a terminologické nepřesnosti a to především v těch částech, kde autorka čerpala ze zahraničních zdrojů: za všechny např. str. 17 první řádek – „kapacita adsorpce niklu roste se zvyšující se teplotou“ je poněkud nešťastná formulace. Tyto nedostatky se však vzhledem k nezkušenosti studentky dají pochopit a kvalitu práce výrazně nesnižují. V praktické části se studentka věnuje základní charakterizaci sorbentu a studii adsorpce měďnatého kationtu. Charakterizace sorbentu byla provedena pomocí FTIR, nicméně v experimentální části chybí alespoň základní popis měření. Podobně jako v teoretické části, i v části praktické se vyskytují terminologické nepřesnosti, například na straně 23: „výsledky byly staticky vypracovány v programu Excel“, na straně 24 autorka uvádí, že FTIR spektrum odpovídá „celulózovému materiálu“, správně by mělo být lignocelulózovému materiálu. Nicméně i přes tyto drobné nedostatky je text srozumitelný. Pro větší přehlednost by data v tabulce 4 mohly být uvedeny podle narůstajícího pH. Z textu ani výsledků nevyplívá, kolikrát byla měření opakována a jaká byla případně odchylka mezi jednotlivými měřeními. Velice pozitivně hodnotím, že studentka výsledky své práce konfrontovala s aktuálním se zahraniční literaturou, což není u bakalářských prací obvyklé. Výsledky své práce dokázala tedy autorka presentovat i komentovat a nakonec shrnout do závěrů. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 77128