Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Fišer, Jan

Studentka Kateřina Veličková zpracovala diplomovou práci na téma Kvalita spánku v závislosti na prostředí v místnosti. Hlavním cílem práce bylo experimentálně určit tepelné odpory různých sestav pro spánek (oděv, přikrývka, polštář, matrace) prostřednictvím tepelného manekýna. Následně pak pomocí základních modelů tepelné bilance lidského těla zjistit, které tepelné podmínky a sestavy jsou vhodné pro udržení vyrovnané bilance bez nutnosti zásahů aktivní termoregulace lidského těla v letním období. Motivací práce bylo rozšířit využití tepelného manekýna na oblast vybavení pro spánek a podchytit problematiku kvality spánku v místnostech bez klimatizace během letních vln veder. Tato problematika je vysoce aktuální, především v souvislosti s adaptací na postupující klimatickou změnu a extremizaci počasí. Studentka přistupovala ke zpracování tématu velmi odpovědně, pravidelně konzultovala řešenou problematiku již od 4. ročníku a samostatně provedla návrh i realizaci všech potřebných měření v klimatické komoře. V prostředí MATLAB vytvořila interpretaci základního bilančního modelu PMV a postup pro vizualizaci dat v diagramu komfortních zón s vykreslením tepelných toků. Výsledky dále vyhodnotila, provedla diskuzi a zhodnotila platnost pracovních hypotéz, což je základní metoda pro experimentální práci v laboratoři. K práci Kateřiny Veličkové nemám z pohledu vedoucího DP žádné připomínky a hodnotím ji stupněm výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Pokorný, Jan

Diplomová práce se zabývá měřením tepelných odporů různých sestav pro spánek (oděv, přikrývka, polštář, matrace) pomocí tepelného manekýna. Teoretická část srozumitelně uvádí čtenáře do problematiky kvality spánku, principů přenosu tepla, tepelného komfortu, a objasňuje motivaci pro provedení experimentů. Pro jednotlivé případy byl určen celkový tepelný odpor z naměřených lokálních hodnot. Tepelné odpory byly použity pro stanovení komfortních teplot pomocí PMV modelu (ISO 7730) viz kapitola 8.3.1. Pro lokální určení tepelného komfortu při spánku byla použita metoda diagramu komfortních zón (ISO 14505), která byla korektně převedena do map tepelných toků, viz kapitola 8.3.3. Pro účely spánku sice tato metoda nebyla přímo odvozena a přesné výsledky komfortu z těchto map je potřeba brát s rezervou, ale na to autorka správně poukazuje. Dosažené výsledky názorně indikují rozdíly v lokálních tepelných tocích pro různé případy sestav i poloh ležení (ležení: na zádech, na boku). Výsledky v kapitole 9 uvádí nejnižší odpory v tomto pořadí: sestava bez přikrývky; potah; deka; letní přikrývka. Poloha na zádech vyšla vždy s vyšším tepelným odporem a tomu odpovídaly komfortní teploty 28,1 °C; 26 °C, 25,7 °C; 24,4 °C. Výsledné hodnoty by bylo zajímavé ověřit experimentálně, neboť subjektivně mi přijdou o cca 1-2 stupně vyšší, než bych očekával. Podle mě to souvisí s rozdíly mezi tepelným manekýnem a člověkem, na které se poukazuje v kapitole 2 (hmotnost, nemožnost schoulit se a tím snížit odvod tepla do okolí apod.). Práce je kvalitní jak po stránce obsahové, tak formální, a cíle práce byly plně splněny. Oceňuji množství změřených variant a srozumitelnou interpretaci výsledků s využitím vhodných typů grafů, které čtenáři umožnují se rychle zorientovat v dosažených výsledcích. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím VÝBORNĚ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Str. 31: ”Vyhodnocení tepelného odporu probíhá pro jednotlivé segmenty tepelného manekýna nebo pro celého manekýna najednou.” Dle rovnice 7.1 jste použila ten první přistup tzv. sériový model. Zkoušela jste vyhodnotit celkový odpor pro celého manekýna najednou pomocí paralelní metody? Popište blíže rozdíly těchto dvou metod např. na základě článku Kalev Kuklane (2012) Parallel and Serial Methods of Calculating Thermal Insulation in European Manikin Standards nebo ISO 15831.
Obrázek 8.9: Jak chápat uvedená procenta? Jako poměr zakrytí/nezakrytí dle "výšky přikrývky" nebo "skutečné plochy" manekýna? Byla míra zakrytí uvažována v nějakých výpočtech, nebo se jedná pouze o informativní parametr?
Hypotéza 1: Různými druhy přikrývek lze dosáhnout rozdílu v celkovém tepelném odporu spací sestavy. Vyšlo Vám, že "Na základě naměřených dat není možné hypotézu zamítnout, ačkoli bylo prokázáno, že záleží na typu posuzovaných přikrývek". Co by bylo nezbytné, abyste mohla jednoznačně odpovědět ANO/NE? Nebylo by lepší např. srovnat čistě příspěvek přikrývky? Pomohlo by to k jasné interpretaci vlivu různých druhů přikrývek, takto se rozdílí stírají, protože je zde vždy velký příspěvek k tepelnému odporu od matrace, která se neměnila.
Hypotéza 2: "Poloha spícího člověka má významný vliv na celkový tepelný odpor spací sestavy, … hypotézu o vlivu polohy lze zamítnout". Zde bych oponoval, protože z osobní zkušenosti spícího člověka vnímám vliv polohy. Např. v případě zimy se vice schoulím pod peřinou, tuto schopnost tepelný manekýn nemá. Tj. formuloval bych hypotézu na: "Poloha tepelného manekýna má významný vliv ….". A tuto opravenou hypotézu bych pak zamítl.