SOVIŠ, J. Regulace teploty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Prezentační úroveň práce je na dobré úrovni s dobrou úpravou a na dobré jazykové úrovni. Práce má požadovaný rozsah, jednotlivé kapitoly popisují teorii a postup řešení. Kapitoly popisující teoretické základy problematiky jsou podrobně zpracovány. Kapitola 2 měla být rozsáhlejší. Zadání lze považovat za splněné. Během práce bakalář čerpal ze zdrojů, které si vyhledal. Z vyhledaných zdrojů vybral vhodně ty, které byly vhodné pro řešení jeho úlohy, a z nich čerpal. Jejich seznam je uveden v práci a v textu jsou na ně odkazy. Student se práci věnoval průběžně a pravidelně konzultoval, nejen se mnou jako vedoucím, ale také s kolegy, kteří mají s danou problematikou zkušenosti. Při konzultacích prokazoval dobrou orientaci v dané problematice a v souvislostech mezi jednotlivými částmi řešení. Téma z praxe si přinesl sám. Bohužel ho potkaly problémy, které se k tomuto typu prací váží - především omezený přístup k zařízení a také to, že přístup získal až docela pozdě, což se na výsledku práce projevilo menším množstvím praktických dat. Práci hodnotím 77 body a navrhuji klasifikaci C
Bakalářská práce má rozsah 45 stran, z toho cca 10 stran je vlastní praktickou prací studenta. Ve zbývající části je zpracována teorie a popis technických prostředků (teplo a jeho přenos, vlhký vzduch, snímače, aktuátory, popis řízeného systému apod.). Po formální stránce jsou v práci drobné překlepy, typografické chyby a neobratné formulace. V práci je citováno značné množství literárních zdrojů, avšak i přesto jsou některé vztahy uvedeny bez zdroje či odvození. První bod zadání považuji za splněný, výsledkem je rozsáhlý (avšak nekompaktní) popis problematiky tepelných systémů. V této části práce se vyskytují nepřesnosti (např. měrná entalpie je označována pouze jako entalpie a má chybně a různě uvedenou fyzikální jednotku, symbol Q je patrně používán jak pro teplo, tak i pro tepelný tok (3.7, 4.10), jsou používány nejasné pojmy – „rozptyl tepla volnou expanzí“ atd.) Druhý bod zadání není explicitně popsán, avšak z formulací v práci lze dovodit, že cílem algoritmů je realizovat řízení vzduchotechnických klapek tak, aby bylo zajištěno sledování žádané hodnoty teploty v místnosti s kompresory. Konkrétní vlastnosti, parametry a jejich hodnoty dle zadání nebyly definovány. Student práci vypracoval na již existujícím reálném systému, čímž byly pravděpodobně pevně určeny typy regulátorů, čidel a akčních členů. Alespoň u snímačů teploty bych očekával zdůvodnění volby snímače typu Ni1000 – zda má při měření teploty vzduchu nějaké výhody oproti např. NTC. V rámci práce bylo navrženo jedno technologické řešení spočívající v úpravě vzduchotechnické jednotky, které ale nebylo realizováno. Pro stávající řešení byl navržen nový regulátor, k němuž mám připomínky (viz otázky). Do programovatelného automatu byl implementován nový algoritmus řízení, který byl ověřen pro změnu žádané hodnoty teploty. Nový algoritmus zajistí výrazně rychlejší přechodový děj, avšak za cenu rychlejších a častějších změn polohy klapek. V ustáleném stavu se navíc vyskytují pravidelné kmity, u kterých není jasný původ. Regulátor byl navržen pomocí integrálního kritéria na základě sestaveného modelu kompresorovny, k němuž mám otázky. Celkově považuji práci za nepříliš zdařilou. Student provedl úpravu algoritmů pro řízení vzduchotechnických klapek, avšak s ohledem na absenci podrobných požadavků na řízení nelze posoudit, zda se jedná o významné zlepšení. Výsledné technické řešení řízení klapek je velmi jednoduché, avšak musím zohlednit i praktickou realizaci, sestavený model a až na drobné výjimky vcelku zdařilý teoretický rozbor problematiky, prokazující značné znalosti studenta v dané oblasti. Navrhuji hodnocení E, 56 bodů.
eVSKP id 119315