KRAJČOVIČOVÁ, M. Konvoluční neuronová síť pro zpracování obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Autorka práce se zorientovala v problematice konvolučních neuronových sítí a implemntovala příklad, čímž splnila zadání. Vytknul bych ne příliš systematický přístup k řešení práce, což se zřejmě i projevilo v nižší technické úrovni této práce - tato oblast by si zasloužila určitě detailnější a širší pokrytí problematiky a dále také i v množstí překlepů a textů. Hodnocení práce navrhuji za B.
Mária Krajčovičová vytvořila diplomovou práci na téma konvolučních neuronových sítí v neobvykle velkém rozsahu – od Úvodu po Závěr čítá 62 stran. Text je dle mého vhodně členěn na kapitoly a části, snad jen kapitoly 1 a 2 mohly být bez újmy spojeny. Chybí seznam zkratek/symbolů. Závěr působí jako Úvod v minulém čase – chybí zhodnocení, souhrn výsledků. Co se týká jazykové stránky, práce mi četla dobře, ačkoliv je ve slovenštině. Autorka se umí vyjadřovat vlastními slovy. Dojem však kazí poměrně velké množství překlepů a drobných jazykových chyb (pro ukázku viz Abstrakt). Najdeme také řadu pojmů, které by bylo možné přeložit z angličtiny, tj. např. „podvzorkování“ místo „subsampling“. Autorka píše slovensky v české šabloně (a v mužském rodě, viz např. poděkování), což působí rozpolceně a odbytě. Typografické prohřešky jsou klasické: špatné rozlišování mezi pomlčkou a spojovníkem, jednoznakové předložky na konci řádku, používání desetinné tečky. Za nejslabší z celé práce považuji část 2.2 o učení konvolučních neuronových sítí. Zde je patrné, že autorka čerpá z (citovaného) zdroje [5], ale jedná se spíše o přímý překlad. V kontrastu k ostatním částem je zde použito mnoho nevysvětlených symbolů a nejasností a nabyl jsem silného dojmu, že detaily algoritmů autorka neovládá. Kapitola 3 obsahuje popis autorčina návrhu a implementace vlastních sítí. Kapitola je vyčerpávající (v obou smyslech slova), a je dobře, že základní parametry sítí jsou shrnuty v tabulkách. Autorka tuto inženýrskou část zvládla dobře. Co mi ale chybí, je motivace: proč sítě navrhnula zrovna takto – byla to metoda pokus/omyl? V následující kapitole s kvantitativním vyhodnocením najdeme pouze jeden, obecný odstavec, který nevysvětluje, proč sítě dávají rozličné výsledky. To vše podporuje můj dojem, že autorka sice dokázala vše podstatné implementovat s využitím převzatých knihoven, avšak detaily neovládá a nedovede interpretovat vlastní výsledky. Následuje seznam dalších komentářů zejména k věcné stránce: • Na str. 14 má být místo funkce „f“ zřejmě funkce „u“. • Obrázek na str. 15 nemá číslo. • Vzorce (2.13) a (2.14) jsou totožné. • Na straně 37 se mluví o použití „spektrogramů“ a „oken“, aniž by tyto pojmy byly vysvětleny. • Funkce max(a,b) na straně 38 určitě není lineární. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnotit práci M. Krajčovičové 80 body.
eVSKP id 85389