KOČVARA, A. Koncepce řadového zážehového motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Úspěšné zvládnutí této diplomové práce vyžadovalo osvojit si dovednosti z oblasti objemového modelování, konečněprvkových analys a simulací dynamiky v prostředí MBS. Pan Antonín Kočvara průběžně využíval konsultací, na základě nichž byl mnohdy vytyčen směr dalšího dílčího postupu. Přestože vedoucí měl možnost dokument revidovat, jeho konečné provedení se některým drobným nedostatkům přeci jen nevyhnulo. V rešeršní části se např. u popisu čtyřválcového motoru Opel objevuje obr. 23 se sběrným výfukovým potrubím motoru tříválcového. Vlastní návrh obsahuje na str. 34 lehce zavádějící formulaci o ozubeném kole zajištěném na klikovém hřídeli perem „v radiálním směru“. Z rozměrů ložisek na stejné straně též vyplývá, že poměr průměru ku šířce hlavního ložiska je u tříválce bezmála o 9 % větší ve srovnání s čtyřválcovým motorem, přestože tento poměr měl být zachován. Mírné nejasnosti panují i v oblasti terminologie, kdy v dokumentu jsou části předního víka motoru vydávány za části „bočního krytu“ (str. 38). Drobné zmatky se vyskytují i v popisu praktického vyvážení objemových modelů klikového a vyvažovacího hřídele i vyvážení klikového hřídele čtyřválce na obr. 57. Čtenář této diplomové práce by však měl být také upozorněn na určitou nelogičnost výsledků dynamických simulací, resp. modální analysy v MBS, zejména u obou variant tříválce. Navzdory většímu počtu protizávaží (moment setrvačnosti) a menšímu průměru hlavních čepů (tuhost) vykazuje klikový mechanismus se silovým vyvážením poměrně výrazně vyšší hodnoty frekvencí torsních resonancí, resp. frekvencí vlastního torsního kmitání, v porovnání s variantou s momentovým vyvážením. Nabízí se proto otázka, zda byl nakonec použit u všech variant stejný typ torsního tlumiče apod. Navzdory výše uvedeným poznámkám se celkově jedná o zdařilý dokument, při jehož tvorbě odvedl pan Antonín Kočvara velký kus práce, a velmi dobře tak prokázal svůj inženýrský přístup při řešení technických problémů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Úkolem diplomanty bylo provést rešerši moderních vozidlových zážehových motorů se zdvihovými objemy mezi 1,4 - 1,6 l, na jejím základě navrhnout konstrukci čtyřválcového a tříválcového motoru se zdvihovým objemem 1,5 l a provést jejich porovnání. V úvodních částech práce jsou proto soustředěny poznatky o motorech několika předních světových výrobců, včetně veškerých dostupných hlavních parametrů. Vlastní návrh řešení začíná v kap. 2, přičemž u čtyřválcového motoru autor vychází ze čtyřválce Škoda 1.5 MPI EA 211, u tříválce částečně z motoru BMW B38 a částečně z modelu čtyřválce. Následující kap. 3 obsahuje podrobný popis jednotlivých komponent čtyřválcového motoru. U tříválcového motoru autor logicky začíná řešení návrhem ložisek klikového mechanismu (kap. 4), které jsou určující pro rozměry navazujících součástí. Je proveden rozbor působících sil a navržen také systém vývažků na klikovém hřídeli tříválce (kap. 5, obr. 51). Poněkud méně srozumitelná je pro čtenáře kap. 6, kde autor řeší vyvážení klikového hřídele čtyřválce. Uvedené matematické vztahy jsou v pořádku, není však příliš jasné, na základě jakých úvah byla konkrétní podoba vývažků čtyřválce navržena. Závěrečná část práce (kap. 7) se zabývá dynamickým modelováním klikového mechanismu, její název "7 ZATÍŽENÍ KLIKOVÉHO HŘÍDELE" proto není s ohledem na její obsah volen příliš výstižně. Objevuje se zde překvapivě varianta silově vyváženého klikového hřídele tříválce, zatímco v předchozí části je prezentován jiný systém vývažků (str. 56, obr. 51), takže uspořádání celého textu práce se jeví trochu chaotické. Poslední kap. 8 obsahuje porovnání základních parametrů dvou uvažovaných variant motorů. Souhrnně lze konstatovat, že zadání diplomové práce bylo splněno, práci by bylo ku prospěchu lépe promyšlené strukturování jednotlivých částí. V rámci diskuse k diplomové práci doporučuji vyjasnit následující otázky: Kterou z v práci uvedených uvedených variant vyvážení tříválce autor uvažuje k realizaci a proč? Jak má čtenář rozumět formulaci "Účinky sil a momentů na klikový mechanismus jsou v případě řadového čtyřválcového motoru podobné těm, které působí u řadového tříválce.", uvedené na str. 59.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 121558