KUBÍNCOVÁ, E. On-line marketingová komunikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2020.
Hlavní cíl práce byl naplněn. Navrhovaná opatření on-line marketingové komunikace jsou v souladu s navrhovaným cílem a jsou logicky strukturována dle teoretického rámce. Autorka použila relevantní metody pro sběr dat. Pro analýzu dat použila vhodné statistické metody. Autorka logicky interpretuje závěry z provedených analýz a vlastního průzkumu. Navrhovaná řešení jsou konkrétně definována a obsahují finanční rámec, časový harmonogram, personální zajištění, analýzu rizik, což umožňuje snadnější implementaci do praxe. Formální náležitosti a použitá terminologie je na velmi dobré úrovni. Nicméně některé tabulky (např. tabulka 19) jsou hůře čitelné. Citační norma je dodržena. Otázka k obhajobě: Který z uvedených návrhů považujete za klíčový a proč?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Praktická využitelnost výsledků | B | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | A |
Předložená práce je zaměřena na analýzu a návrhy opatření v oblasti, která hraje důležitou roli v podnikání firem v silném konkurenčním prostředí. Autorka vycházela z teoretických poznatků, těžiště analýzy spočívá v dotazníkovém šetření. Významnou slabinou práce je absence údajů o struktuře zákazníků – a to vzhledem k tomu, že analýza je zacílena pouze na fyzické osoby. Toto zacílení je zcela korektní a může vést k cenným poznatkům – a návrhy, které z toho vyplývají mohou významnou měrou přispět ke zlepšení komunikace s touto skupinou zákazníků – ale bez znalosti struktury zákazníků není zřejmé, o jak relevantní skupinu zákazníků se jedná. Práce - přes řadu výše uvedených námitek - splňuje nároky jak po stránce obsahové, tak formální - doporučuji ji přijmout k obhajobě. Otázka pro obhajobu: V SLEPT analýze uvádíte věkovou strukturu obyvatelstva SR. V následném dotazování ukazujete m.j. i na strukturu respondentů – ta se významnou měrou liší od věkové struktury obyvatelstva. Jak tento rozdíl může ovlivnit vypovídací hodnotu výsledků dotazníkového šetření?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | Formulace cílů práce se vyskytuje v několika variantách, přičemž jejich znění není vždy zcela totožné. „Jádro“ zůstává stejné – cílem je navržení nové online marketingové komunikace společnosti, ale dalšími vymezeními autorka vytváří poněkud rozdílná očekávání... Aniž bych formulace cílů chtěl zde uvádět celé (odkazuji na jejich znění, uvedené v Abstraktu, Úvodě práce a ve Vymezení problému a cílů práce), poukážu na klíčová slova, která autorka používá: „upoutat pozornost více zákazníků“, “zvýšit povědomí o společnosti mezi veřejností a upevnit vztah se zákazníky, které už společnost má“. V návrhové části postrádám jakoukoliv úvahu, směřující k ověření toho, do jaké míry navržená opatření přispějí ke zvýšení povědomí o společnosti či k upevnění vztahů se zákazníky… Cíle práce považuji za částečně splněné. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | Postup řešení je logický, autorka nejprve formulovala cíle práce, poté poměrně široce charakterizovala teoretická východiska, pak následuje analýza sledované společnosti a práce je zakončena doporučeními. Stejně tak lze kladně hodnotit adekvátnost metod, zvolených pro analýzy. Zcela rozdílná situace nastává, hodnotíme-li způsob jejich využití - z metodického hlediska práce obsahuje řadu nedostatků, k nejvýraznějším patří způsob provedení analýzy SLEPT – v rámci analýzy „sociálních faktorů“ se autorka zmiňuje pouze o věkové struktuře a velkosti příjmů obyvatelstva. To je podle mého názoru – vzhledem k zaměření analyzované společnosti – pouze dílčí část jejího potenciálního trhu. SLEPT analýzu považuji za nedostatečně výstižnou: autorka popisuje výhradně situaci, spojenou s B2C trhem – veškeré zde prezentované závěry souvisí pouze s počtem a strukturou obyvatel. Z popisu činnosti společnosti, jakož i z dalších analýz lze však dospět k oprávněnému předpokladu, že významnou skupinou jejích zákazníků budou tvořit právnické osoby. Tento údaj, tedy údaj o podílu fyzických a právnických osob na celkovém obratu společnosti v práci postrádám. S tímto omezením autorka pracuje i v dalším postupu analýz – zaměření dotazníkového šetření na tuto skupinu (potenciálních) zákazníků je sice zcela oprávněné, ale bylo by přinejmenším „férové“ jednoznačně v metodice práce, případně už v samotných cílech práce tuto skutečnost - a z ní vyplývající omezení - uvést. Výhrady mám také vůči provedení SWOT analýzy – v rozporu s ustáleným chápáním této analýzy, a konec konců i s tvrzením autorky z teoretické části práce – zařazuje autorka do „příležitostí“ argumenty, které sem nepatří: zvýšení povědomí o firmě, získání nových zákazníků, využití nových nástrojů propagace a zvýšení fanouškovské základny na sociálních sítích – tak, jak jsou vysvětlené v části 2.9.3, nejsou „externality“, naopak, jsou to výrazné „internality“ v tom smyslu, že jejich dosažení je v zásadní míře závislé na rozhodnutí a provedení opatření, která jsou plně ovlivnitelná managementem firmy samotné. Jednou z nejpodstatnějších částí analýz je – opět vzhledem k zaměření práce – oblast firemní komunikace. Ta je obsažená v kapitole 2.5. Úroveň této kapitoly hodnotím jako velmi slabou - v řadě případů obsahuje pouze popisy, bez náznaku analýzy – např. struktury výdajů na propagaci a posouzení jejich efektivnosti. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Autorka použila řadu metod pro analýzu výsledků, které získala primárním výzkumem - dotazováním. S volbou faktorové analýzy zcela souhlasím, ale vzhledem k omezením, daným zaměřením výzkumu je její vypovídací schopnost omezená. Zaměření na skupinu obyvatel a „ignorování“ názorů představitelů firem je samo o sobě silným důvodem pro potenciálně významné zkreslení získaných údajů. Další významnou slabinou je to, že se autorka spokojila s prostým propočtem četnosti odpovědí na jednotlivé varianty otázek. Přitom se nabízí celá řada možností pro provedení hlubších analýz. Jde například o vnímání důležitosti komunikačních kanálů, posouzení úrovně marketingové komunikace apod.) Důležitým faktorem, který bude ovlivňovat zaměření analyzované firmy bude úroveň příjmů – ta však není v kritériích tvorby cílové skupiny respondentů vůbec uvažovaná. Analýzu odpovědí a jejich vazby na věkovou strukturu respondentů, konkrétně zařazení odpovědí respondentů ve věku 0 – 14 považuji za zjevný metodický omyl, vnímání komunikace u kategorie respondentů „nejstarší“ věkové kategorie bude zřejmě odlišné, od jejího vnímání respondenty z „dominantní“ věkové kategorie apod. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Předložené návrhy mohou bezesporu sloužit jako inspirace pro prosazení zamýšlených změn v komunikaci společnosti. Kladně hodnotím snahu o provázání návrhů s analýzou rizik – toto je pohled, který zvýší využitelnost návrhů v praxi. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce je - vzhledem k očekáváním vůči tomuto typu výstupu (bakalářské práci) poměrně rozsáhlá. Pasáže, věnované popisu teoretických východisek, jsou pečlivě zpracované - co má za následek jejich značnou délku. Použitá terminologie, stejně tak jako odborná jazyková úroveň, pokud mohu soudit, odpovídá zavedeným zvykům. | |
| Práce s informačními zdroji | A | Autorka využila širokou škálu informačních zdrojů, jak sekundárního, tak primárního charakteru. |
eVSKP id 125504