ARUTSIUNIAN, A. English as a Lingua Franca in IT Advertising Campaigns [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce rozebírá a srovnává několik tiskových zpráv nadnárodních společností v oblasti informačních technologií s cílem odhalit typické rysy jazyka daného žánru. Opírá se při tom o dostatečně rozsáhlý referenční materiál. Při využití moderního pohledu na angličtinu jako základní jazyk mezinárodní komunikace (Lingua Franca) se autorka zaměřila na rozdíly ve využití jazykových prostředků a strategií v různých zemích světa. Na základě analýzy jednotlivých zpráv se v závěru práce pokusila sestavit profily typických uživatelů anglického jazyka v dané oblasti a sféře použití. Ačkoli vyvozené závěry ohledně vlivu různých variant a standardů v anglickém jazyce na výsledný text nelze vzhledem k omezenému rozsahu využitého korpusu v žádném případě generalizovat, jedná se o zajímavé a přehledné shrnutí získaných poznatků. Použitý analytický rámec je sice pro daný rozsah práce poměrně široký, a dalo by se tedy doporučit jeho zúžení a hlubší analýza jednotlivých jevů, na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že studentka prokázala při zpracování tématu mimořádnou iniciativu a samostatnost. Drobné jazykové nepřesnosti se v textu vyskytují minimálně, nijak nevadí porozumění a celkově nesnižují kvalitu práce, která má navíc přehlednou a logickou strukturu, prakticky bez formálních nedostatků. Práce tedy beze zbytku splňuje cíle a kritéria stanovená zadáním, a proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A.
Autorka si ve své práci klade za cíl prozkoumat čtyři různé tiskové zprávy z různých jazykových prostředí s ohledem na rysy charakterizující EFL. Tento cíl se jí dle mého názoru podařilo splnit jen v omezené míře, a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním problémem je poměrně malé množství zkoumaných textů. Vzhledem k nepřesnostem v používání členů vyvstává otázka, zdali autorka předkládá své závěry jako obecné, nicméně se zdá, že ano - a v takovém případě je otázkou, do jaké míry je korpus reprezentativní. Jedná se spíše o případovou studii, na jejichž základě nelze činit obecné závěry. Přikláněl bych se spíše k menšímu počtu zkoumaných jevů a rozsáhlejšímu korpusu. Druhým důvodem je skupina problémů, jejichž společným jmenovatelem je široký záběr práce. Autorka se na daný soubor textů se autorka dívá z řady různých pohledů. To je na jednu stranu pozitivní, na druhou stranu to znemožňuje hlubší pohled a důkladnější uvedení jazykovědných konceptů, se kterými autorka pracuje. Např. Appraisal Theory je komplexní přístup, který nelze popsat a aplikovat takto úsporně - v důsledku toho vzniká klamný dojem, že jediným prostředkem heteroglosie je přímá citace. I přes poměrně bohatou bibliografii schází u řady zkoumaných jazykových jevů chybí teoretická opora v podobě definice. To platí také pro zkoumaný žánr a jeho strukturu - zde není jasné, zda (a na jakém základě) ji autorka vytvořila sama, či ji odněkud převzala. Z používaných formulací vyznívá, že "company press release" je jediným žánrem "press release". Detailně je v teoretické části popsán koncept Lingua Franca, ten však v průběhu analýzy nachází jen malé uplatnění. Jazyková úroveň práce je obstojná, použité prostředky jsou poměrně sofistikované. Poměrně často se objevují chyby, například v používání členů, obzvláště neurčitý namísto určitého při určení postmodifikací ("a conclusion that"). Přivlastňovací pád by až na výjimky neměl být užíván u neživých entit. Občas jsou také nesprávně použity čárky u vztažných vět. Chválím však občasné (avšak ne vždy úplně šťastné) použití participiálních vět. Formální stránka práce vykazuje určité nedostatky (zejména chybí mezery před závorkami), vyskytují se také překlepy. Uspořádání práce je nicméně logické a přehledné.
eVSKP id 102128