TICHÁ, J. Analýza a implementace metod pro měření charakteristik lineárních a nelineárních systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Studentka zřejmě vyvodila závěry z nedostatků semestrálního projektu, dokončila praktickou část a dopracovala vše, co je v zadání. Vzhledem k vypracovávání až do termínu odevzdání jsem ale neměl prostor zachytit a napravit některé nalezené nedostatky už v průběhu psaní BP. V teoretické části je pojednáno o některých tématech velmi ze široka, některé pasáže pak nejsou úplně v relaci s tématem práce. Například, když už se popisují podrobně typy efektů nebo mikrofonů, bylo by potřeba vysvětlit souvislost metodiky měření a vlastností popisovaných systémů. Výsledkem praktické části je vytvoření skriptů v Pythonu. Ty byly aplikovány na algoritmicky zpracovaný signál uvnitř aplikace a na externě připojená zařízení. Výsledků by mohlo být více a nejsou tam měřena zařízení, popsaná v teoretické části, například právě mikrofony. Ale samotné skripty poskytují správné výsledky a jsou prakticky použitelné. Po formální a stylistické stránce je práce zpracována dobře, pro korekci několika překlepů měla studentka použít automatickou kontrolu. Některé formulace nepatří do vědeckých prací - například jedna z mnoha: "Jestliže správne umístíme operátor XOR" - nechápu, proč by někdo chtěl umisťovat operátor špatně. Anglický překlad abstraktu je na dobré úrovni. Antiplagiátorský systém v Informačním systému nalezl velký počet podobností s jinými BP a DP a označil práci za podezřelou, ale při prověření jsem zjistil, že jde vesměs o shodu v úvodních frázích a povinných článcích prací, takže práci lze považovat za originální.
Předložená bakalářská práce se zabývá rozborem standardních metod měření lineárních a nelineárních systémů s aplikací v oblasti audio-inženýrství. Hlavním cílem této práce je vytvoření automatizačního SW pro provádění těchto měření, ať už na jejich SW modelech (které jsou v textu zmíněny jako interní systémy) nebo s využitím audio rozhraní k měření externích HW zařízení. Použitelnost tohoto řešení pak studentka předvedla na měření několika SW a HW efektů. Po stránce odborné je práce na dobré úrovni. Teoretická část vykazuje několik vágních definic problému, např. vliv aliasingu na rekonstruovatelnost signálu. Za nejproblematičtější považuji kapitolu 2, zabývající se rozborem sledovaných charakteristik lineárních systémů, kde je text psán zmatečně, s přeskoky od spojitého signálu k diskrétnímu a zpět. Kapitolu 5, „Systémy používané v elektroakustice“, naopak studentka zpracovala výborně a přehledně. Formální stránka práce je dobrá, až na několik překlepů (lineárně namísto lineární apod.) a chyb v sazbě (malé obrázky na samostatné stránce, obrázky dělící text, chybné formátovací znaky atd.) je práce velmi kvalitní. Popis programového řešení je obsáhlý a značně popisný, což považuji za výhodu s možnou aplikací ve výuce. Samotné programové řešení, vhodně využívající jazyka Python, je psané také přehledně, byť bych uvítal více komentářů v samotném kódu pro lepší srozumitelnost. Díky možnosti implementovat SW modely, tzv. interní systémy, a díky využití jazyka Python považuji práci za velmi vhodnou k výukovým účelům.
eVSKP id 118064