ŠTRBKOVÁ, L. Metodika charakterizace autoemisních zdrojů pro elektronovou mikroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předloženou diplomovou práci studentky Lenky Štrbkové hodnotím výborně. Po obsahové stránce studentka pokryla velice komplikovanou problematiku, k jejímuž studiu je zapotřebí kvalitní znalost fyziky a matematiky převyšující látku probíranou v základních kurzech. Studentka Lenka Štrbková ve své práci srovnala a implementovala dvě rozdílné metody analýzy elektrických vlastností autoemisních katod. První metodu, jež vychází z Fowlerovy-Nordheimovy teorie a je založena na iterativním numerickém algoritmu, realizovala studentka v prostředí MATLAB. Druhá metoda je založena na komplexním 3D modelu a je řešena za pomoci metody konečných prvků, v programu COMSOL. Výsledky obou metod jsou srovnány a oddiskutovány s ohledem na jednotlivé aspekty mající vliv na přesnost výpočtu. Studentka Lenka Štrbková k práci přistupovala zodpovědně a pečlivě. Postup své práce pravidelně konzultovala s vedoucím a konzultantem z praxe. Kladně hodnotím také využití odborné literatury, kdy studentka pracovala nejenom se základní literaturou, ale svoji práci vhodně doplňovala i o citace z odborných článků. Dále je třeba zmínit, že část výsledků diplomové práce již byla úspěšně obhájena a oceněna na studentské soutěži Student EEICT 2013. Diplomová práce byla sepsaná kvalitní angličtinou, s jasně členěnou a logickou strukturou dle jednotlivých bodů zadání. Zadání tedy bylo splněno v plné míře.
Předložená diplomová práce Bc. Lenky Štrbkové se zabývá elektrickou charakterizací studenoemisních zdrojů elektronů, které mají hlavní uplatnění v elektronové mikroskopii. Z toho hlediska se jedná o velmi aktuální téma, jehož význam je zdůrazňován zejména pro využití v oblasti elektronové mikroskopie využívající nízkých energií skenovacího svazku. Mohu konstatovat, že svým obsahem je práce moderním příspěvkem k řešení problematiky současně zkoumaných zdrojů volných elektronů. Práce o celkovém počtu 75 stran je přehledně členěna do devíti kapitol, obsahuje úplný seznam zkratek, použitých symbolů a použité literatury, který považuji za dostatečný. Podle zadání obsahuje část rešeršní, teoretickou i experimentální a včetně modelování pomocí software COMSOL. Po grafické a formální stránce je práce zdařilá, překlepy se v práci vyskytují zcela minimálně, jazyková úroveň angličtiny je také na výši. Grafická úroveň obrázků je dobrá, diagramy a tabulky jsou dobře čitelné a přehledné, formalismus matematického zápisu je obvykle používaný a srozumitelný. V teoretické části je správně vyjádřeno, že problematika emisních zdrojů volných elektronů (katod) patří mezi klíčové technologie elektronové mikroskopie. Jejich provedení a kvalita ovlivňují zásadním způsobem parametry, vlastnosti a použití mikroskopu. Autorka rešeršním způsobem z dostupné literatury popsala a vysvětlila možné způsoby emise elektronů z povrchu pevné látky, popsala základní elektrické parametry a vlastnosti prostředí, které zařízení pro danou excitaci elektronů požaduje. Hlouběji se věnuje emisi Schottkyho a polní, které jsou vhodně doplněny pásovými energetickými diagramy. Zde bych ocenil, aby při obhajobě diplomantka uvedla přehled dalších materiálů, které jsou studené emise schopny a jaké vlastnosti tento jev podmiňují. Drobnou výtku mám k matematickému vyjadřování intenzity elektrického pole, což je vektorová veličina, např. v rovnicích 2.12 a 2.13 je však vyjadřována jen její velikost, což ubírá na obecnosti. Vlastní přínos práce vidím v kapitolách 6, 8 a 9. V nich jsou velmi názorným způsobem provedeny analýzy závislostí emisního proudu na extrakčním napětí pomocí Fowler Nordheimova teorému pro wolfram pomocí COMSOLu. Velice oceňuji ten fakt, že autorka k modelování geometrie hrotu, hraničních podmínek excitace elektronů a průběhu elektrického pole použila moderní software COMSOL Multiphysics. Je to výkonný prostředek pro aplikace v oblasti fyziky pevné fáze, jeho zvládnutí není jednoduché a na FEKT není příliš rozšířen. Jako původní považuji výsledek v kapitole 9, kterým je model rozložení intenzity elektrického pole a potenciálu v okolí hrotu katody a jejich závislost na geometrii a extrakčním napětí. Model ukazuje na fakt, že i už při nízkých extrakčních napětích, lze získat použitelné proudové hustoty elektronů pro následnou fokusaci. Diplomantka Bc. Lenka Štrbková v předkládané práci prokázala, že prostudovala četnou literaturu k tématu, přinesla i své výsledky, které obohacují pohled na zadanou problematiku. Vypořádala se s jak teoretickým popisem chování emisních katod, tak i s experimentální prací, zejména počítačovým modelováním. Konstatuji, že zadanou problematiku diplomantka plně zvládla, studiem a experimenty získala solidní znalosti z této multidisciplinární oblasti. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a hodnotím ji známkou výborně /95b
eVSKP id 65510