RŮŽIČKA, J. Měření směrové neuniformity náhradní teploty chromatičnosti LED svítidel určených k osvětlování pozemních komunikací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Josef Růžička zpracovával diplomovou práci na téma měření neuniformity náhradní teploty chromatičnosti LED svítidel určených k osvětlování pozemních komunikací. Tato problematika je velice aktuální, protože v neposlední době jsou kladeny požadavky na nové osvětlovací soustavy, aby splňovaly limity pro maximální teplotu chromatičnosti. Student ve své práci má důkladnou rešerši ohledně výpočtů a měření náhradní teploty chromatičnosti. Mimo jiné jsou zde popsány i světelné zdroje a to zejména nová biodynamická svítidla. Nejpřínosnější část práce je ale praktická část s měřením v laboratoři světelné techniky a v terénu kolem univerzity. Za účelem měření parametrů biodynamického svítidla Tungsram musel student Růžička do svítidla nainstalovat DALI ovládací člen, kterým lze měnit intenzitu i náhradní teplotu chromatičnosti svítidla. Dále jsou v práci výsledky důkladného měření uniformity náhradní teploty chromatičnosti tohoto svítidla na gonifotometru pro různé módy náhradní teploty chromatičnosti a to s referenčním kalibrovaným spektroradiometrem, tak jasovým analyzátorem LDA. Tyto výsledky student porovnává i s hodnotami naměřenými na bílých vzorcích umístěných pod zavěšeným svítidlem v laboratoři jako simulací měření již instalovaného svítidla na ulici. Za přínosné považuji poznatky ohledně zpracování snímků převedených na hodnoty náhradní teploty chromatičnosti a zpracování výsledné hodnoty tak, jak by to naměřily konvenční přístroje. V druhé části praktického měření student popisuje měření uniformitu vybraných svítidel v blízkosti univerzity. Za nejpřínosnější považuji zejména měření biodynamické osvětlovací soustavy mezi budovami T10 a T12, kdy se v průběhu večera mění intenzita i náhradní teplota chromatičnosti. V poslední části student také popisuje simulace parazitního světla na výsledky měření v programu Matlab. Po odborné stránce je práce na velice dobré úrovni. Připomínky mám pouze pro nepřesná pojmenování jako je například „náhradní teplota chromatičnosti na povrchu disku“, kdy přesnější pojmenování by bylo „náhradní teplota chromatičnosti světla odraženého na povrchu disku“. Také oceňuji výborné zpracování práce i po grafické stránce a to že se v práci prakticky nevyskytují pravopisné a stylistické chyby. Student ve své práci čerpá z kvalitní české i zahraniční literatury. V průběhu semestru byl student Růžička velice aktivní a jevil veliký zájem o tuto problematiku. Veškerá laboratorní i terénní měření a poznatky z nich plynoucí budou velice přínosné při budoucím vývoji měření náhradní teploty chromatičnosti a to z hlediska zpřesňování výpočtu, tak implementace nástrojů pro zpracování v softwaru LumiDISP. Proto hodnotím práci velice kladně 97 body – stupněm A a doporučuji ji k obhajobě. Otázka k obhajobě: V práci je tvrzení na straně 75, že asfaltový povrch odráží světlo srovnatelně rovnoměrně jako difúzní bílý povrch hliníkového disku na základě rozdílu hodnot náhradní teploty chromatičnosti dvou oblastí. Jak byly tyto hodnoty vypočítány? Podle obrázku 6.31 to vypadá, že vybraná oblast na asfaltové vozovce obsahuje i samotný vzorek a tudíž by mohla být hodnota náhradní teploty chromatičnosti z této oblasti zkreslená.
Diplomant Bc. Josef Růžička měl za úkol zpracovat závěrečnou práci na téma Měření směrové neuniformity náhradní teploty chromatičnosti LED svítidel určených k osvětlování pozemních komunikací. Práce se měla věnovat celkem šesti bodům zadání, v rámci kterých měly být srovnány teoretické předpoklady s praktickým měřením. Práce je psána logicky s dobrou návazností jednotlivých kapitol. Po obsahové stránce jsou kapitoly zpracovány vyčerpávajícím způsobem a zejména v kapitolách popisujících praktické měření se odráží zajímavé výsledky z velkého množství provedeného měření. Závěry práce odpovídají teoretickým předpokladům a celkově hodnotím tuto diplomovou práci jako velmi přínosnou pro další výzkum a vývoj. Rozvoj měření teploty chromatičností pomocí jasového analyzátoru se jeví velmi perspektivní a do budoucna zcela jistě přínosný. Po grafické stránce je práce na velmi dobré úrovni, stejně tak i po jazykové stránce je práce psána téměř bez chyby. Lze konstatovat, že všechny body zadání byly splněny a k vlastní práci mám jen drobné připomínky, kdy student v kapitole 3.3 uvádí, že spektrofotometr měří fotometrické velečiny (jas, osvětlenost, atd.), což není pravda, protože tento přístroj je určený k měření spektrální odraznosti a propustnosti. Na obrázku 3.6. je vyobrazený goniofotometr určený k měření blízkého pole, nikoliv k účelu popsaném v práci, i když by se k tomuto účelu dal patrně užít také. Práci hodnotím stupněm A (95 bodů) a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 142418