RUSINA, M. Stanovení vlastností ultrazvukových sond [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se měl ve své práci zabývat metodami pro stanovení vlastností ultrazvukových sond. Student ke své práci přistupoval aktivně, využíval konzultací a samostatně vyhledával odbornou literaturu. Rovněž student sám aktivně oslovil další kliniku, kde mu umožnili měření ultrazvukových sond za účelem stanovení jejich vlastností. Student ve své práci zpracoval metodu pro měření parametrů ultrazvukových sond pomocí kalibračního fantomu. Dále student implementoval program, který mu umožňuje zpracování data získaných na kalibračním fantomu. Zadání práce je splněno.
Předložená diplomová práce pojednává o stanovení vlastností ultrazvukových sond. Práce je členěna na dvě základní kapitoly – teoretickou část a praktickou část. V teoretické části student popisuje základní principy zobrazování pomocí ultrazvuku, typy zobrazení, parametry ultrazvukových sond a principy kalibrace sond. K této části mám několik poznámek. V rámci rešerše typů zobrazení (ultrazvukové módy) bych očekával popis i moderních ultrazvukových módů jako jsou například Dopplerovské metody, 3D zobrazení, elastografie, popř. tzv. ultrafast zobrazování. Při popisu kalibrace systému postrádám literární odkazy na používané standardy pro testování ultrazvukových systémů a sond, které jsou vydávány mezinárodními společnostmi pro ultrazvuk v klinické praxi. V praktické části jsou popsána měření prostorové rozlišovací schopnosti, citlivosti sondy a mrtvé zóny. Použité metody byly testovány na snímcích ze tří ultrazvukových systémů od různých výrobců. Metoda pro určení prostorového rozlišení na základě binárního prahování s jedním prahem je problematické, mimo jiné díky útlumu ve větších hloubkách, který se projeví poklesem jasu v obraze. Student proto využívá alternativní postupy, které dávají lepší výsledky. Praktická část práce je doplněna velkým množstvím tabulek a grafů pro jednotlivá měření. Kladně oceňuji systematický přístup studenta k testování sond. V této části však postrádám diskusi nad nastavením samotného ultrazvukového systému. Klíčovou roli pro kvalitu obrazu, a v důsledku tedy i pro dosažitelné prostorové rozlišení, mají kromě pracovní frekvence sondy také mechanický index (MI) a zejména dynamický rozsah a zisk, kterým je možné výrazně změnit výsledný obraz. V diplomové práci na toto téma bych očekával zohlednění i těchto faktorů. Všechny výše uvedené parametry také ovlivní měření citlivosti systému. Po formální stránce obsahuje práce několik nedostatků. U grafu 2 nejsou uvedeny jednotky na osách, u grafů 5 a 7 se některé čáry překrývají a splývají. Práce je zatížena také množstvím hrubek, především ve psaní čárek v souvětích a psaní velkých písmen. V textu je také několikrát špatně zapsán matematický symbol plus/minus. Práce splňuje všechny body zadání a hodnotím ji známkou velmi dobře (B – 85 bodů) a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 84441