SAUCHANKA, K. Aktivace biouhlu z pšeničných otrub [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.
Bc. Sauchanka měla za úkol otestovat různé způsoby aktivace biouhlu vyrobeného z pšeničných otrub. Nativní biouhel z pšeničných otrub vykazuje pouze velice nízký specifický povrch a tato práce tak měla velký význam z hlediska dalšího vývoje pyrolyzních technologií. Studentka začala na tématu pracovat s dostatečným předstihem. Aktivně studovala literaturu a sepsala poměrně kvalitní teoretickou část. Z důvodu jejího pracovního vytížení (kombinovaná forma studia) však byly možnosti aktivní laboratorní práce poměrně omezené a pracovalo se spíše nárazovým nežli kontinuálním způsobem. Přesto se podařilo efektivně aktivovat biouhel což je velice potěšitelné. Studentka realizovala nezbytné analýzy materiálu a samostatně zpracovala výsledky měření. Ve finální fázi psaní DP bylo vidět, že řešitelka nemá tolik prostoru na plné soustředení se na psaní a konzultace přes video hovory byly výrazně méně efektivní nežli v případě osobního kontaktu. Přesto Bc. Katsiyarina Sauchanka sepsala text, který splňuje nároky na VŠKP obhajovanou na FCH VUT. Splnila cíle práce a hodnotím její výkon a DP celkovou známkou C - dobře.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | C | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | C |
Diplomová práce Bc. Katsiaryny Sauchanky se zaměřuje na velmi aktuální problematiku přípravy biouhlu a následnou aktivaci jeho povrchu pomocí cílených postpyrolyzních úprav. Studentka se pro tyto účely zaměřila na využití KOH a ZnCl2. Úspěšnost procesu následně studovala pomocí sady fyzikálně-chemických, morfologických a strukturních analýz. Diplomová práce v rozsahu 52 stran (44 stran + 8 stran příloh) představuje rozsahově kratší práci, která je formálně správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 17 str., experimentální část – 5 str., výsledky a diskuze – 9 str., závěr – 1 str.). Teoretická část práce je poměrně na dobré úrovně, od popisu provedených experimentů směrem k diskuzi dat a závěru práce bohužel poměrně rapidně ztrácí na kvalitě. Vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci, tak bych doporučil oddělit rešerši aktuální literatury do samostatné kapitoly. Z formálního hlediska je až na drobné detaily (název kapitoly první úrovně – EXPEROMENTÁLNÍ ČÁST; nekombinovat názvy „biochar“, „biouhel“ a „biouhlí“ v rámci jedné práce; nepoužívat více zkratek pro jeden pojem – polyaromatické uhlovodíky – PAH i PAU; více zdrojů literatury psát do společné závorky; dbát na kvalitu některých obrázků v práci – Obr. 1, 2, 5, 11, 12; či nepoužívat anglické popisky v Obr. 5, 9, 10) práce psaná na dobré úrovní bez výrazných překlepů či gramatických nedostatků. V rámci práce je formálně správně dle ČSN ISO-690 citováno celkem 57 zdrojů odborné literatury, což je adekvátní číslo pro danou úroveň závěrečné práce a svědčí o studentčině dobré práci s literaturou. V experimentální části práce studentka prezentuje poměrně velké množství experimentální dat, ovšem přesto některé detaily postrádám (např. str. 30, Tabulka 12 – popis způsobu stanovení C, H, N, popelu a vlhkosti – viz. otázka č. 2). Studentka se zejména v první části diskuze snaží v souvislostech korelovat výstupy z aktivací biouhlů s daty získanými na původních biouhlech pyrolyzovaných při dvou teplotách (300 a 600 °C), což hodnotím pozitivně. Od strany 32 je ovšem kvalita nižší, zejména diskuze dat ze SEM je strohá (viz. otázka č. 3) nebo postrádám srovnání s původními „neaktivovanými“ biouhly, což bylo vlastně cílem práce. V případě měření pH se bylo vhodné doplnit diskuzi v souvislostech s prvkovou analýzou (otázka č. 4). Závěrečná diskuze dat z prvkové analýzy vzorků po aktivaci je opět velmi stručná a obsahuje pouze informaci, zda vzorky splňují kritéria definovaná EBC (European Biochar Certificate), není zde žádné srovnání se vzorky před realizací aktivací. Závěrem musím podotknout, že i přes výše zmíněné nedostatky studentka získala zajímavý soubor experimentálních dat, která jistě poslouží jako dobrý odrazový můstek pro navazující výzkum. Diplomovou práci Bc. Katsiaryny Sauchanky doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „dobře“ (C).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | C | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131563