BUGAJ, J. Analýza napětí ve stěně zkušebního vzorku pro určování pevnosti keramických slévárenských forem pro přesné lití [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Vaverka, Jiří

Bakalářská práce pana Jakuba Bugaje se zabývá výpočty napětí ve stěně slévárenského zkušebního vzorku pomocí různých výpočetních přístupů vyučovaných v rámci bakalářského studia. Pan Bugaj při zpracování tématu projevil potřebnou snahu i aktivitu, avšak z pohledu vedoucího mnohdy tíhnul spíše k technologické stránce řešeného problému než k výpočetní, což se projevilo jeho zpočátku problematickou orientací v některých pojmech a předpokladech lineární mechaniky. Autorovi také občas chyběla schopnost rozlišit, co je pro řešení zadaného problému podstatné a co už méně, což ho v závěru prací dostalo do časové tísně, která je z předložené práce bohužel znát. Text je psán poněkud těžkopádně, obsahuje pravopisné chyby a překlepy a pro nezasvěceného čtenáře budou některé části nejspíš obtížně pochopitelné. Analytické výpočty ale autor nakonec zvládl vypracovat na odpovídající úrovni a oba použité přístupy vhodným způsobem srovnal v kap. 6, kterou považuji z celé práce za nejzdařilejší. Naopak velmi problematická je kap. 7 obsahující numerické výpočty pomocí MKP. Na této kapitole (a všech výpočtech v ní) pracoval autor zcela sám a první verzi poslal vedoucímu až v den odevzdání práce, kdy už nebylo možné provést potřebné zásadnější změny. Ve výpočtech je nesprávně použit modul pružnosti oxidu hlinitého, přestože skutečná formovací směs obsahuje i jiné složky, kvůli nimž má modul pružnosti o 2 řády nižší. V podkapitole 7.3 jsou použity nevhodné okrajové podmínky a výhrady lze mít i ke způsobu optimalizace tvaru v podkapitole 7.4. I přes tyto závažnější výtky ale práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

Autor bakalářské práce se zabývá otázkou, zda je teorie membránových skořepin dostatečná pro určení napjatosti v reálném vzorku, který je tvořen velkou částí kulovou skořepinou. V první části se dočítáme jak o rotační membránové skořepině, tak o kulovém tělese. Po stručném úvodu do problematiky lití a výrobě voskových forem se dostáváme ke srovnání použitelnosti obou zmíněných teorií. Porovnání s článkem od Amira přináší spíše více otázek než odpovědí. Je zvláštní, že autoři použili vnitřní poloměr pro membránovou skořepinu, kdežto česká skripta používají střední průměr, i když z obrázku 103 ve skriptech PPII (obrázek 5 v bakalářské práci) se přesvědčuji o opaku. Navíc, v zahraniční literatuře se opravdu používá vnitřní poloměr. Zdá se, že je to pouze hledisko úmluvy a autor přináší překvapující zjištění, že výsledky s vnitřním poloměrem odpovídají lépe momentové skořepině. Dále byl zmíněn vliv atmosférického tlaku, který nakonec jako okrajová podmínka na vnějším povrchu nebyl uvažován. Domnívám se ale, že vzhledem k tomu, že přetlak je dvojnásobkem atmosférického tlaku, tak už, jak ostatně student ukázal, roli ve výpočtech hraje. V další částí jsou výsledky srovnány s výsledky z metody konečných prvků, kde byly výsledky srovnány s idealizovanými modely. Následuje optimalizace reálného modelu s dříkem, u kterého autor optimalizuje tvar, ovšem o tom, jestli je pořád možné odhadnout napětí membránovou teorií, se čtenář nedozví. Dále si myslím, že okrajová podmínka na dříku není správně. V práci jsem našel dost gramatických chyb, navíc autor pracuje s více druhy fontů a jejich velikostí, například celý odstavec 2.1 má jiný řez, celkové je úprava textu na slabé úrovni. Na straně se skokově změní číslování obrázků, což ztěžuje reference v textu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení C.

eVSKP id 145601