KOVÁŘ, Š. Termická sanitace osiv zemědělských plodin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Juřena, Tomáš

Téma práce přímo souviselo s projektem aplikovaného výzkumu ve spolupráci se společností SEED Service s.r.o., předním výrobcem osiv v ČR, který zároveň dodal semínka pšenice pro účely experimentálních činností. Hlavním cílem práce bylo vyvinout vhodný model, který by umožnil predikovat míru klíčivosti bez nutnosti provádět jinak časově velmi náročné testy. Pro tento vývoj bylo zapotřebí provést jak experiment, tak formulovat matematický model pro simulaci ohřevu horkým vzduchem a stanovit kritérium, na základě něhož by bylo možné z výsledků simulace (teplotní pole v semínku) usuzovat na klíčivosti. Téma tedy zahrnuje celou řadu problémů z různých disciplín včetně nutnosti seznámit se strukturou a základními vlastnostmi pšeničných zrn. Tato část je v práci kvalitně zpracována.  Diplomant se rozhodl řešit matematický model spíše analytickými metodami,  které díky předpokladům pro aplikaci vedou na řešení s omezenou vypovídající hodnotou. Pro praktické využití bude v budoucnu vhodnější využít spíše numerických metod řešení, ke kterým se diplomant v této práci nepřikláněl. I přesto spatřuji přínos této části práce v ukázce přímé aplikace metod na konkrétní praktický problém spolu s důsledky a vlivem na řešení za podmínek nedostatečného splnění předpokladů metody. Zásadním problémem však byla diplomantova snížená schopnost plnit úkoly průběžně a včas. Řešení se tímto enormně časově protáhlo. Bohužel za tuto dobu bylo nutné i v rámci výzkumného projektu testovat další možnosti sanitace, které se ve výsledku ukázaly být efektivnější. Práce tak bohužel do značné míry ztratila na aktuálnosti. I přes tato úskalí práce přináší zajímavé postřehy, zejména si cením diplomantova vlastního přístupu k vyhodnocení klíčivosti z výsledků řešení matematického modelu. Rovněž je dobré vyzdvihnout diplomantovu vytrvalost a pečlivost v experimentální části.  Práce naplňuje požadavky kladené na vysokoškolské závěrečné práce, cíle práce byly splněny, práci tak doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Horňák, David

Autor se v předkládané práci věnuje termické sanitaci pšenice. V teoretické části autor popisuje rizika pěstování pšenice z pohledu různých chorob a možných způsobů ochrany pšenice. Zvýšená pozornost je upředena na fyzikální metody sanitace osiv a vliv termické sanitace na klíčivost osiva a eliminaci škůdců. Praktická část zahrnuje experimenty ohřevu a chladnutí pšeničného zrna a testování klíčivosti v závislosti na různých podmínkách termické sanitace. Práce má adekvátní rozsah a vhodnou strukturu. Oceňuji, že autor pracoval převážně s odbornými zahraničními zdroji. Hlavním přínosem práce je vytvoření a ověření matematických modelů popisujících proces ohřevu a chladnutí zrna, které jsou validovány experimentálně. Na základě těchto modelů autor odhaduje podmínky, při nichž dochází ke snížení klíčivosti pod 80 %, což má praktický význam pro návrh technologických parametrů sanitace. Bohužel kvalitu práce snižují různé stylistické a formální nedostatky, které oslabují srozumitelnost a přehlednost textu. Např. na straně 51 se autor v textu odkazuje na graf 4 a graf 7, přičemž všechny grafy jsou v práci označovány jako Obrázek xy. Čtenář, se poté velmi špatně orientuje, jaké grafy měl autor na mysli. Rovněž se v práci vyskytují stylistické nepřesnosti a věty s nejasnou strukturou, které komplikují porozumění textu. V teoretické části práce autor v některých pasážích zmiňuje obecně formulovaná tvrzení, která by si zasloužila konkrétnější rozvedení či doložení. Např. na straně 14 je uvedeno, že …„některé typy fyzikální sanitace se používají jen na určité rostliny, a proti určitým patogenům s jinou efektivitou, a také s různým destruktivní vlivem na rostlinná zrna [50].“ Avšak již není zmíněno, o jaké konkrétní příklady fyzikální sanitace, rostlin a patogenů se jedná. Pro lepší logickou návaznost mezi teoretickou a praktickou částí by bylo vhodné přesunout kapitolu 4.1 Zhodnocení rešerše na konec kapitoly 2 Teoretická část. Také bych uvítal v kapitole 1 Úvod hlubší uvedení čtenáře do kontextu dané problematiky a jasné definování mezery ve výzkumu, kterou chce autor řešit. Tuto informaci se čtenář dovídá až v kapitole 2.3.4. I přes výše zmíněné nedostatky je práce vypracovaná na dobré úrovni. Splňuje všechny zadané cíle a doporučuju ji k obhajobě se známkou C.

eVSKP id 162390