HUBENÝ, F. Model výtahu s rozhraním AS-Interface [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Štohl, Radek

Během zpracování bakalářské práce student prokázal jisté teoretické i praktické znalosti a dovednosti. Řešení práce věnoval úsilí, které se k termínu odevzdání velmi stupňovalo. Prokázal omezenou schopnost samostatné práce jak při práci s literaturou, tak při návrhu, realizaci a oživení programového vybavení modelu výtahu. Konzultací využíval ve velmi velké četnosti. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta další připomínky.

Posudek oponenta

Kučera, Pavel

Cílem práce studenta bylo realizovat řídicí systém modelu výtahu v PLC. Po zevrubném přečtení práce mohu konstatovat, že tento cíl byl splněn velmi mlhavě. Navíc ke způsobu vypracování řídicího systému a jeho popisu mám zásadní výhrady. Prvních 8 stran práce je nekriticky převzato z jediného literárního zdroje, na což reagují moje první dva dotazy. Popis jednotlivých prvků modelu výtahu (zejména z hlediska I/O) je naprosto nedostatečný. Autor se omezil jen na poskytnutí fotografie modelu na straně 17 a konstatování, že se model skládá z motoru, kabiny, z jednotlivých pater a nosné konstrukce. V dalším popisu práce však již bez jakéhokoliv vysvětlení operuje s termíny jako tlačítka, snímače lamel, ovladač, ovládání pater, aj. Považuji to za hrubý nedostatek, protože nedostatečný popis systému zabraňuje čtenáři pochopit, natož ohodnotit, autorem navržený řídicí systém. V práci taktéž chybí tabulka vstupů a výstupů s příslušným komentářem co daný signál znamená, jaký má význam v řídicím systému a co jeho logické, popřípadě analogové, hodnoty znamenají. Je to další hrubý nedostatek této práce a za celou svoji praxi jsem se s tak nedostatečným popisem logicko-dynamického řídicího systému ještě nesetkal; a to ani v případě studentských kvalifikačních prací! Neradostnou úroveň práce pak dokresluje kapitola 6, zabývající se samotným řídicím systémem. Přestože jsem studenta po obhajobě jeho semestrální práce jasně upozornil, že pro takový systém je vhodný popis řízení pomocí stavových automatů, autor se z nepochopitelného důvodu rozhodl pro popis systému tabulkou. Ano, sekvenční logický systém lze popsat tabulkou (i když v případě takového systému je to krajně nevhodné), ale rozhodně ne takovou jakou uvedl autor ve své práci! Při popisu sekvenčního log. systému tabulkou se musí jednat o tabulku přechodů a výstupů, ze které je v každém řádku jasné, za jakých podmínek k přechodu dojde a jak budou v daném okamžiku nastaveny výstupy systému. A to autorova tabulka rozhodně nesplňuje. Sled kapitol je uspořádán značně nelogicky. Zatímco po rešeršní kapitole 2, zabývající se popisem sběrnice AS-Interface, následují kapitoly týkající se popisu laboratorního modelu výtahu 3 a 4, tak po nich následuje další rešeršní část, zabývající se algoritmy řízení provozu. V této kapitole navíc autor nekriticky přebírá obrázek 5.1 a jeho interpretaci nechává zcela na čtenáři. Kapitola týkající se ověření funkčnosti programu v práci zcela chybí. Po formální stránce je práce napsána v činném rodě, což připomíná slohovou práci nebo vyprávění; nikoliv však technický dokument. Rozhodně to dále snižuje, již tak dost nízkou, odbornou úroveň díla. Práce taktéž obsahuje celou řadu prohřešků proti pravidlům českého pravopisu. S ohledem výše uvedené nedostatky, hodnotím práci stupněm E(50 b.), ale pouze s podmínkou, že student uspokojivě komisi vysvětlí moje otázky (a po případné úspěšné obhajobě bude tato okamžitě uklizena do archivu).

eVSKP id 30718