ŠTĚPÁNEK, J. Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Předkládaná disertační práce Ing. Jaroslava Štěpánka je závěrečným výsledkem doktorského studia na téma Fotobioligická bezpečnost světelných zdrojů. Práce přináší v první polovině velmi rozsáhlou rešerši z oblasti hodnocení nebezpečí poškození oka a kůže zářením, zejména pak zářením viditelným a ultrafialovým. Tuto část autor doplňuje o vlastní měření odraznosti lidské kůže (oční víčka a paže), čímž víceméně potvrzuje závěry získané studiem literárních pramenů. Na základě obsáhlé studie problematiky fotobiologické bezpečnosti doktorand v druhé polovině své práce poukazuje na nedostatky aktuálních metodik k hodnocení fotobiologických účinků záření, což podkládá vlastním laboratorním měřením a simulacemi. Jako velmi přínosný spatřuji doktorandův přístup k hodnocení rizika záření pro uživatele s afakickým a pseudofakickým okem, neboť těchto studií se v dostupných pramenech vyskytuje sporadicky a prakticky žádná norma tohoto uživatele nebere v potaz. Další přínos práce spatřuji zejména v hodnocení fotobiologického nebezpečí svítidel a světelných zdrojů ve vzdálenostech blížících se reálnému využití. Slabinou současné metodiky hodnocení nebezpečí záření je totiž to, že se udává pro vzdálenost, kdy záření vytváří osvětlenost 500 lx, případně není-li toho schopno, považuje se za hodnotící vzdálenost 0,2 m. Tento předpoklad bohužel dost často nekoresponduje s reálnou situací právě u „nebezpečných“ svítidel a výsledky stanovené podle postupů popsaných v normách, jsou často zkreslené, neboť se neuvažuje reálná vzdálenost, ve které bude svítidlo od uživatele pracovat (dost často scénická a zábavní svítidla). Neméně zajímavým přístupem v hodnocení nebezpečnosti záření je zamyšlení se nad věkem uživatele, směrovými charakteristikami svítidel apod. V práci pak autor představil vlastní softwarový nástroj, pomocí kterého lze vyhodnotit nebezpečí záření, právě s uvažováním výše popsaných vstupních parametrů, což považuji jednoznačně za velmi přínosné. Je však škoda, že doktorand tyto své poznatky a výsledky nepublikoval v žádném impaktovaném médiu, neboť se domnívám, že by se jednalo o hodnotný počin jak jeho práci zúročit. Co se týká dalšího hodnocení doktoranda, tak mohu konstatovat, že se během studia aktivně zapojoval do řešení souvisejících činností, což mu jistě rozšířilo rozhled v řešené problematice. Pracoval průběžně po celou dobu studia a své dílčí výsledky pravidelně publikoval na tuzemských a zahraničních konferencích. Velmi kladně hodnotím i jeho aktivní přístup k výuce, o čemž svědčí i jeho výkaz odučených výukových hodin. V rámci hodnocení výsledků studia a předložené disertační práce konstatuji, že Ing. Jaroslav Štěpánek naplnil požadavky zadání a splnil klíčové cíle výzkumu, tudíž považuji předloženou práci připravenou k obhajobě.
viz pdf
viz pdf
eVSKP id 129395