MAJOR, M. Měření hmotnosti pacienta ležícího na lůžku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Cílem studenta při realizaci práce byl návrh měřicího obvodu pro měření hmotnosti pomocí tenzometrického snímače po HW i SW stránce. Odevzdaná práce je zpracovaná poměrně kvalitně, po formální stránce nemá výrazné nedostatky. Je přehledně členěná a dobře čitelná. Informace jsou dostatečně ozdrojovány. Student během realizace provedl rešerši existujících řešení vážení pacientů na lůžku, dále se zabýval snímači, které by připadaly v úvahu pro použití ve vlastním řešení. Pro tyto snímače navrhnul testovací měřicí aparaturu a provedl sérii měření, na základě kterých snímače vyhodnotil. Následně navrhl HW řešení měřicího systému včetně implementace SW. I přes časovou nerovnoměrnost v přístupu, se studentovi v náhradním termínu podařilo dokončit všechny body zadání v takové kvalitě, která umožní přímé využití jeho práce v rámci výzkumného projektu. Z tohoto důvodu hodnotím práci známkou B – 80b.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout a realizovat systém pro měření hmotnosti pacienta ležícího na nemocničním lůžku. Práce řeší nejen samotné měření pomocí tenzometrických snímačů, ale také přenos dat, napájení systému a návrh vlastního řídicího obvodu. Po formální stránce práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci. Text je přehledně členěn, stylisticky na dobré úrovni a bez závažných nedostatků. Rozsah dokumentu odpovídá komplexitě řešeného problému. V úvodní kapitole student nejprve popisuje motivaci k návrhu systému tohoto typu a následně uvádí dostupná konkurenční řešení. I přes doporučení z posudku k prvnímu termínu obhajoby jsem v práci opět nenalezl zmínku o tom, co studenta vede k návrhu vlastního řešení. V kapitole 2 pak autor uvádí teoretické poznatky z oblasti měření hmotnosti, tato kapitola zůstala rovněž nezměněna, student zde opět neuvádí vyhodnocení nebo porovnání, ze kterého by bylo jasné, proč zvolil řešení, které je popisováno dále. V následujících kapitolách jsou pak popsány studentova dílčí řešení a prostředky, které při jejich realizaci použil. Velmi kladně hodnotím fakt, že student před přistoupením k vlastnímu návrhu elektroniky vytvořil nejprve ověřovací měřicí přípravek, na které ověřil možnosti dílčích prostředků (kapitola 3) a parametry zvažovaných snímačů (kapitola 4) Na základě těchto poznatků pak student přistupuje ke třetímu bodu zadání, v rámci kterého navrhuje vlastní hardware pro měřicí systém. Zde autor vychází z referenčního návrhu, který mu byl poskytnut vedoucím, neuvádí však, z jakého důvodu tento referenční návrh využil. Výsledné obvodové zapojení včetně desky plošného spoje je bezesporu na vyšší úrovni než byla první iterace řešení, a umožňuje přímou integraci do nadřazeného systému. V kapitole 8 student popisuje návrh firmware. Nejprve nastiňuje koncepci celého firmwarového řešení a následně popisuje dílčí programové komponenty, které implementoval. V poslední části pak ověřuje funkci řešení. Zde postrádám vyhodnocení přesnosti měření na základě referenčního měřidla. Studen při vypracování prokázal své inženýrské schopnosti, a proto doporučuji práci k obhajobě s hodnocením 78 bodů, C.
eVSKP id 170373