BEDNAŘÍK, T. Studium vlivu plazmatem aktivované vody na rychlost dekompozice organické hmoty za využití metody „tea bag index“ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Kozáková, Zdenka

Bakalářská práce studuje vliv plazmatem aktivované vody na půdu a půdní organickou hmotu. V práci byla použita destilovaná i kohoutková voda aktivovaná ve dvou plazmových systémech poskytujících různé složení reaktivních částic kyslíku a dusíku. Takto upravená voda byla aplikována po dobu 3 měsíců na půdní vzorky obsahující speciální čajové sáčky a semena salátu. Na závěr byly vyhodnoceny jak fyzikálně-chemické vlastnosti půdy (pH, vlhkost), tak míra rozkladu organické hmoty („tea bag index“), mikrobiální aktivita v půdě a doplňkově i vegetační index salátů. Řešení bakalářské práce bylo založeno na rozsáhlejší experimentální činnosti v rámci dlouhodobého nádobového pokusu, kterého se student zhostil se zaujetím a vytrvalostí. Zde oceňuji jeho samostatný přístup k realizaci jak vlastního pěstebního experimentu, tak i dílčích měření sledovaných parametrů. Vlastní práce má logické členění a uspokojivou jazykovou úroveň, ale s vyšším podílem typografických nedostatků. Některé pasáže by zasloužily širší využití literatury s ohledem na zvolené téma. Zpracování výsledků a jejich prezentace by mohlo být pečlivější a zejména více diskutováno s ohledem na použité typy zálivky. Složitější vyhodnocení parametrů student svědomitě konzultoval, leč některé výsledky nejsou prezentovány zcela přesně. Závěry jsou ale formulovány jasně. Cíle této bakalářské práce byly splněny a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Student Tomáš Bednařík se ve své bakalářské práci zabýval problematikou studia plazmaticky aktivované vody, kterou v rámci práce využíval pro zálivku modelových rostlin (Lactusa sativa) během řízeného kultivačního experimentu. V rámci práce si student kladl za cíl charakterizovat plazmaticky aktivovanou vodu (obsah peroxidu vodíku, vybraných iontů, pH, vodivost) a dále studovat vliv takto ošetřené vody na růst a vitalitu rostlin (Fluorpen analyzátor), charakteristiky půdy (pH, vodivost, vlhkost), kinetiku dekompozice organické hmoty v půdě (metoda Tea bag index) a posoudit mikrobiální aktivitu ošetřených půd pomocí mikrokalorimetrie. Tematicky se bezesporu jedná o zajímavé a aktuální problematiky, spadající do odborného zaměření Ústavu fyzikální a spotřební chemie na FCH VUT i studentova studijního programu. Z pozice oponenta musím podotknout, že se jednalo o poměrně obsáhlý úkol. Jednotlivé cíle se studentovi podařilo naplnit, ovšem použité techniky a instrumentální metodiky jsou studovány spíše okrajově. Předložená bakalářská práce v rozsahu 38 stran je formálně správně rozčleněna na jednotlivé dílčí kapitoly (teoretická část – 15 str., současný stav řešené problematiky není uveden jako samostatná kapitola, je součástí teorie, experimentální část – 9 str., diskuze a výsledky – 6 str., závěr – 1 str.). V práci je citováno 15 jednotlivých zdrojů literatury, což je vzhledem k tematické šířce práce a množství použitých metodik poměrně nízké číslo. Výhrady mám nejenom k množství literárních zdrojů, jejich způsobu citování (jednotlivé zdroje literatury nejsou jednotně citovány dle ČSN ISO 690) ale i k jejich využívání v rámci práce (např. teorie na str. 9–12 nebo 16-17 vychází pouze z jednoho zdroje literatury). Určitou studentovu nedůslednost podtrhuje i množství formálních nedostatků, nepřesných formulací, překlepů či typografických chyb, které je možné v bakalářské práci nalézt (str. 7 student píše plazmatu v ženském rodě; chybné symboly radikálů a znaménka mínus – dokonce na str. 10 je symbol mínus třemi různými způsoby v jedné větě; str. 10 špatně psané indexy; str. 15 student mluví o polymerní a supramolekulární teorii struktury huminových látek v kontextu kapitoly související s teoriemi vzniku těchto látek; místy chybí tečka za větou, s tím souvisí velká písmena vyskytující se uprostřed věty; str. 22 – u chemikálii a použitých přístrojů chybí bližší detaily; str. 31 student se odkazuje na Tab. 8 ale jedná se o Obr. 8; str. 33 - odkazy na čísla tabulek neodpovídají realitě). Jednotlivé vykonané experimenty student v rámci práce popisuje poměrně dobrou a dostačující formou. Ovšem nejslabší částí práce je diskuze výsledků bakalářské práce. Zde místy naprosto postrádám popis, jak byla získaná surová data transformována do prezentovaných výstupů (viz otázka oponenta 2 a 3). Student se v rámci kapitoly výsledky a diskuze soustředí pouze na popis získaných výstupů a naměřených hodnot bez jakéhokoliv okomentování nebo vzájemné diskuze v souvislostech mezi jednotlivými metodikami, natož s ohledem na aktuální literaturu (otázky oponenta 4 a 5). Přes výše uvedené nedostatky musím konstatovat, že bakalářskou práci Tomáše Bednaříka mohu doporučit k obhajobě a hodnotím ji stupněm „dobře“ (C).

eVSKP id 156161