ŠVARDALA, D. Vliv vybraných aktivátorů na vlastnosti alkalicky aktivovaných kompozitů vyztuženými čedičovými vlákny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Student Daniel Švardala vypracoval bakalářskou práci na téma "Vliv vybraných aktivátorů na vlastnosti alkalicky aktivovaných kompozitů vyztužených čedičovými vlákny". Experimentální část práce student velmi dobře organizoval a inovoval zvlášť v souvislosti s rovnoměrnou dispergací čedičových vláken v alkalicky aktivovaném materiálu. Literární rešerše odpovídá rozsahu pro bakalářkou práci, nicméně mohla být oživena větším množstvím odkazů na zahraniční literaturu týkající se implementace čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech. Celkový přístup k řešení práce byl však svědomitý, proto předloženou práci proto hodnotím známkou B a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | C | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Student Daniel Švardala vypracoval bakalářskou práci na téma „Vliv vybraných aktivátorů na vlastnosti alkalicky aktivovaných kompozitů vyztužených čedičovými vlákny“. Hlavním cílem práce bylo prostudovat vliv typu alkalického aktivátoru (lithné, draselné a sodné vodní sklo) na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a v tahu za ohybu) systému na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky při současném vyztužení matrice čedičovými vlákny. Tyto materiály by mohly najít uplatnění jako alternativa pro nehořlavé konstrukční materiály nahrazující polymerní kompozity. Čedičová vlákna pak představují zajímavou alternativu k běžně užívaným skelným vláknům. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. V první části je velmi stručně popsána problematika alkalicky aktivovaných materiálů (AAM) na bázi vysokopecní strusky. V této části postrádám alespoň nějakou zmínku o vlivu různých parametrů (např. typ a dávka aktivátoru či silikátový modul) na finální vlastnosti AAM. Druhá část se již podrobněji věnuje problematice čedičových vláken. Vzhledem k rozsahu teoretické části bych navrhoval rozvést podkapitolu o stavu současného poznání v oblasti výzkumu implementace čedičových vláken v AAM. Množství použitých literárních zdrojů lze považovat za dostatečné. Odstavec, ve kterém autor komentuje cíle práce, postrádá ucelenost a ačkoliv má myšlenku, je prakticky nečitelný. V experimentální části autor popisuje postup přípravy a testování vzorků. Dále je zde uvedena charakterizace použitých vstupních materiálů a popsán princip rastrovací elektronové mikroskopie. Kapitola výsledky a diskuze obsahuje řadu zajímavých výsledků, nicméně by si zasloužila podrobnější diskuzi dosažených výsledků. Některá tvrzení předložená autorem si protiřečí. Jedná se např. o část, kdy autor diskutuje vliv hustoty vodního skla na dosažené pevnosti. Nejprve konstatuje na základě literatury, že s rostoucí hustotou VS roste i pevnost vzorku. V další větě pak ale autor dodává, že u lithného skla bylo dosaženo vyšší pevnosti ve srovnání s draselným analogem, a to i přes nižší hustotu. Poskytnuté vysvětlení, že s rostoucí hustotou vodního skla se zhoršuje zpracovatelnost těsta a zvyšuje se počet nehomogenních míst, však vůbec nekoreluje s faktem, že nejvyšších pevností bylo dosaženo u systému na bázi sodného vodního skla, tj. skla s nejvyšší hustotou. V sekci diskuze výsledků bych také očekával četnější srovnání s literaturou. U formulace některých tvrzení bych doporučil autorovi být opatrnější. Autor předkládá myšlenku, že přítomnost železa v blízkosti vlákna naznačuje vznik jisté interakce matrice a vláken, která může ovlivňovat pevnost výsledného kompozitu. Zjištěná přítomnost železa (vzhledem k vybrané pozici pro analýzu) bude spíše souviset s velikostí interakčního objemu SEM-EDS analýzy při zvoleném urychlovacím napětí nebo částečnou difúzí z vlákna. Vzhledem k vysoké možnosti kontaminace vzorku organickým uhlíkem stejně tak jako rozdílným postupem karbonatace vzorků bych dílčí výsledky SEM-EDS stanoveného uhlíku bral s větší rezervou. Závěr práce v sobě shrnuje podstatné dosažené výsledky a nese se v podobném duchu jako celá práce. Postrádám jen alespoň nějaký nástin, o co by se práce dala rozšířit či jakým směrem by se měl vyvíjet další výzkum. Z typografického hlediska práce obsahuje pouze několik, ale ne zásadních chyb. Autor chybně používá ve většině případů desetinou tečku namísto čárky, avšak v práci nalezneme i hodnoty s desetinou čárkou. Na několika místech došlo k překlepům, nicméně jejich počet vzhledem k rozsahu práce není zásadní. Občasné rozdílné odsazení odstavců či zapomenuté nedělitelné mezery u jednotek lze také odpustit. Množství citovaných zdrojů a jejich výběr odpovídá rozsahu a požadavkům kladeným na tento typ práce. Předložená bakalářská práce splňuje všechny formální požadavky, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „B“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B |
eVSKP id 115699