MENŠÍKOVÁ, B. Elementární architektura / Výuka architektury pro mladší generace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Barbora Menšíková se ve své diplomové práci zamýšlí nad otázkou koncepce samotného architektonického vzdělávání. Přichází s originální myšlenkou rozšíření stávajícího školního systému o „mezistupeň“ výuky estetiky v rámci umělecké instituce určené pro mladší generaci. Pro svoji vizi hledá místo v návaznosti na městské centrum a také v blízkosti ulice Údolní, kde v současné době vzniká areál pro fakulty architektury a výtvarného umění vysokého učení technického v Brně. Parcela, vybraná studentkou, je lukrativním místem, pohledově uzavírajícím čelní stranu Obilného trhu a zároveň tvořícím přechod mezi městskou zástavbou a parkem. Z hlediska urbanismu je nalezení vhodného hmotového řešení v této lokalitě poměrně náročné, nicméně studentka předkládá střízlivé řešení městské struktury vrůstající do zeleně pod Špilberkem. Budovu instituce otevírá do dvou poloveřejných nádvoří, která umožňují rozšířit některé funkce i do exteriéru. Největším zúročeným potenciálem budovy je právě organické prolínání kreativních prostorů s městskou zelení. Z ulice působí budova poněkud formálně. Vzhledem k tomu, že je určena hlavně pro děti a mládež, dovedu si představit uvolněnější charakter. Nicméně z celkových pohledů směrem od Obilného trhu je patrné, že navrhovaná hmota svým neokázalým výrazem důstojně doplňuje uliční frontu a nekonkuruje dominantě Špilberku. Barbora kvalitou svojí práce dokládá, že je schopna promýšlet zadané téma v širších souvislostech a dokáže přijít s originálním názorem. Svoji vizi zdařile zhmotňuje a srozumitelně prezentuje, proto doporučuji její projekt k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A |
Hledání typu výuky a samotného místa pro návrhový objekt je nejpřínosnější částí práce. Autorka přehlednou formou vysvětluje svoje uvažování a na základě podrobných analýz přistupuje velmi citlivě k samotnému návrhu v kontextu k okolí. Umírněnými výtvarnými prostředky definuje vyzrálou stavbu a v rámci požadované hloubky zpracování předkládá kultivované dílo.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Jedním z definovaných problémů v zadání práce byl samotný vzdělávací systém, který autorka podrobila velmi preciznímu průzkumu a analýze. Dotkla se tak bodu, proč je zájem o architekturu vnímán pouze okrajově a v širším kontextu si klade otázky, jak tuto skutečnost napravit. Návrhem je umělecká instituce, místo pro diskuzi mezi akademickou komunitou a laickou veřejností. Na základě definice předmětu návrhu hledala autorka příhodné místo, které posléze opět podrobila důkladné analýze. Prázdná parcela na ulici Údolní skvěle splňuje návaznost na historické centrum a tuto návaznost novým pěším propojením podporuje. Také zaceluje jizvu po bombardování ve 2.světové válce a opticky uzavírá náměstí obilní trh, avšak současně jej propojuje s pěší trasou do parku Špilberk. | |
| Architektonické řešení | B | Koncept ctí základní výsledek předchozích průzkumů a samotnou budovu rozčleňuje do dvou struktur. Hlavní objekt respektuje daný kontext zástavby a výškově na ni navazuje. Uliční fronta je tvořena tradičními architektonickými prvky bez výrazné dominanty. Samotnou dominantou je vstup – brána do vnitřních nádvoří, kolem kterých jsou navrženy prostory pro výuku. Tradičně pojednaný hlavní objekt nereflektuje vnitřní prostory kolem nádvoří a nedostatečně pracuje s myšlenkou otevřenosti vůči okolí. Přestože je objekt navržen citlivě k význačné dominantě města a okolním stávajícím objektům, neměl by být hradbou, ale spíše bránou, což není v souladu s hlavní myšlenkou dostatečně uchopeno. | |
| Provozní řešení | A | Jednoznačnost čistě utvořeného prostoru koresponduje s konceptem návrhu. Soukromé funkce jsou situovány do uzavíratelného nádvoří s dostatečným prostorem pro parkování a zázemí v suterénu. Kavárna a výstavní prostory, situované do veřejného nádvoří, dotváří místo městotvorným způsobem. Zelené střechy a pobytové prostorné schodiště v návaznosti na zahrady Špilberku ruší bariéru mezi okolní přírodou a blokovou zástavbou. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Konstrukce je železobetonová v kombinaci stěn a sloupů. Jednotlivé řezy jsou příliš jednoduché a nedostatečně popsané, chybí základní kóty a poměrové měřítko pro lepší orientaci v návrhu. Primárním materiálem je cihelný obklad, který je demonstrován na vizualizacích, tak jako výraznější obklad ustoupeného podlaží, který by si zasloužil alespoň letmý detail. | |
| Formální úroveň | A | Předložená dokumentace je velmi dobře graficky zpracovaná. Snoubí se zde důraz na jasnou prezentaci základní myšlenky spolu s vyzrálým výtvarným pojetím návrhu. |
eVSKP id 133803