ČADA, D. Systém pro sledování kvality vody v bazénu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Krejčí, Petr

Student ve své BP práci zpracovával téma zaměřené na automatizované sledování kvality vody v bazénu. Přesto, že vytvořil zařízení, které dle stručného popisu ze závěru práce funguje, mám k celé práci a vlastně i k přístupu studenta řadu výhrad. BP měl pan Čada obhajovat již v loňském roce. Na konzultace k řešení práce se dostavil cca 5x za necelé dva roky. Text práce k případné korekci předložil vedoucímu dva dny před termínem odevzdání, což považuji za naprosto nedostatečné. Přes funkční řešení navrženého zařízení se mu hlavní cíl práce nepodařilo zcela naplnit. Konstatování, že druhý prototyp nefunguje, protože je pravděpodobně chyba v navržené desce plošných spojů nebo že byla při pájení poškozena některá z komponent je naprosto nedostačující a svědčící o časové tísni při zpracování a celkovém přístupu studenta k celé práci.Text práce je větší částí přepisem teorie měření Ph, popisem funkce jednotlivých použitých modulů a opisem datasheetů. Vlastní řešení je dle mého názoru prezentováno nedostatečně. Postrádám jakékoli informace o způsobu provozu zařízení, zkušenosti z kalibrací sondy při provozu, informace o časové změně přesnosti sondy a tedy nutnosti opakování kalibrace, energetickou bilanci navrženého zařízení ve vztahu k výdrži baterií atd.Psaný text práce obsahuje řadu překlepů a chyb, což opět svědčí o časové tísni, s kterou byla práce vyhotovena. Z výše uvedených důvodů navrhuji hodnocení dostatečně/E

Posudek oponenta

Chalupa, Jan

Student se věnuje návrhu a realizaci zařízení pro sledování teploty a pH ve vodě. Byl vytvořen prvotní prototyp, který umožnil změřit požadované hodnoty a ty odesílat do databáze na internetu. Student měl za úkol vytvořit i druhou verzi zařízení na vlastní DPS, to se však nepodařilo a příčina neúspěchu je dosti vágně popsaná. Práce obsahuje málo detailů, chybí například schéma zapojení finálního zařízení, což je zásadní. Student v závěru práce uvádí pofidérní informace o napájení pH sondy a přizpůsobení jejího napěťového výstupu, které se ani neobtěžoval provést. Rešerše ohledně dostupných zařízení je zoufale nedostačující, je zaměřena na 2 typy zařízení, z nichž jedno je evidentně určeno pro orientační laboratorní měření a druhé je laciné měřící zařízení, které student zhodnotil dle počtu hvězdiček, které mu lidé na udělili na aliexpresu. Toto podle mého v technické práci nemá co dělat. Naštěstí to však zachránil tabulkou, ve které je pravděpodobně chyba v uvedené přesnosti, nebo nesoulad s tvrzením v textu. Blokové schéma na obrázku 10 je podivné a vyznačené vazby buď neodpovídají realitě nebo je student špatně zakreslil, tento nedostatek je však již odstraněn v blokovém popisu na obrázku 24. Studentovo kritérium pro výběr kontroléru je co nejvyšší výkon procesoru, což je úplný nesmysl pro použití v evidentně low-power aplikaci napájené z akumulátoru. Výpočet energetické bilance je velmi zvláštní a v podstatě akorát prokazuje jak je zařízení neefektivní a vůbec se nepodařilo využít sleep mody, protože klidová spotřeba ve spánku 22mA je neslučitelná s low power zařízením. Student si plete výkon s proudem, někde uvádí „koruny“ jinde „CZK“, uvádí chybný název výrobce čipu, píše o „čistotě zdroje“ napájení a frekvenční modulaci jeho výstupu místo pracovní frekvence spínaní. Uvádí také zvláštně přesnost měřidel a zvláštně srovnává typy solárních panelů z hlediska úhlu osvitu. V závěru práce zmiňuje zbytečnost step-up měniče a laboruje nad napájecím napětím a napěťovým výstupem pH sondy a zmiňuje také něco o tom, že si sonda sama vytvoří referenčního napětí, toto vůbec není v práci popsáno a tímto tvrzením podrývá důvěru v to, že ví co se sondou dělat. Použitá terminologie je vcelku netechnická a v závěru práce to celé student korunuje prohlášením, že „větší polovina“ práce se podařila splnit. Práci hodnotím dostatečně/E

eVSKP id 145611