ŠTANCL, F. Detekce pohybu pomocí inerciálních senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem diplomové práce byl návrh a implementace zařízení pro indikaci událostí pohybu s důrazem na optimalizaci spotřeby. Student Bc. František Štancl navrhnul desku plošného spoje, na kterém je osazený vhodný akcelerometr, moderní nízkopříkonový mikrokontrolér typu EFM32 a obvod pro komunikaci s počítačem pomocí periferie USB. Dále vytvořil kód pro využívání všech schopností akcelerometru v programovacím jazyce C. Pozitivně hodnotím studentovu práci, kde zvládl osadit všechny potřebné součástky a navrhnout vývojovou desku. Také ukázal schopnost ručního osazení obvodu s pouzdrem typu QNF. Na konzultace student chodil až v letním semestru (semestrální projekt již absolvoval dříve), ale převážně byl připravený a schopný pracovat sám. Negativně bych hodnotil formální nedostatky s dokumentací, například chybějící odkazy k obrázkům a nesprávné číslovaní obrázků v příloze. Práci hodnotím známkou B (80 bodů).
Cílem předložené diplomové práce bylo analyzovat a sestrojit senzorový modul pro výzkum moderních akcelerometrických senzorů. Dle kvality předložené práce je vidět, že se student tohoto úkolu zhostil svědomitě. Práce je obsahově vyvážená, v teoretické části student popisuje základní principy moderních akcelerometrů, kde se zaměřuje na popis základních principů a na návrh snížení spotřeby mikrokontrolérů ovládajících popisované senzory. Kvalita obrázků je střední úrovni, některé obrázky jsou příliš komprimované. Práce obsahuje pouze několik drobných gramatických a typografických chyb. Poměrně kladně hodnotím praktickou část práce, ve které student navrhl zapojení systému a výběr jednotlivých komponent pro sestrojení testovacího modulu. Za zbyteční považuji začlenění kapitoly popisující komponenty vybraného řídícího modulu Wonder Gecko, nicméně nejedná se o zásadní problém. V praktické části student analyzoval proudovou spotřebu v různých režimech a zaměřil se i na analýzu výdrže baterie. V kapitole 4.3 se student zaměřuje na popis jednotlivých módů akcelerometru. Dále v praktické části prezentuje vlastní prototyp vývojového modulu pro měření základních parametrů akcelerometrického senzoru. K práci mám následující poznámky a výhrady: Student se v práci vyjadřuje poměrně neodborně, viz např. druhá věta v kapitole 4.1: Zkušenosti s novým typem procesoru nebyly valné V kapitole 4.6.2 chybí zdroj k odkazu na referenci Očekával bych, že student samostatně popíše návrh vývojového modulu a jeho zapojení, toto mi ovšem v práci chybí. V práci dále chybí analýza přesnosti akcelerometru v jednotlivých modech. Student se primárně zaměřil na měření spotřeby procesoru EFM32 a celého senzorového modulu. Praktická část však postrádá vyhodnocení účinnosti a přesnosti navrženého modulu s akcelerometrem. I přes výše uvedené výtky, práci celkově hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě. Student ve své diplomové práci prokázal dobré znalosti mikroprocesorové a senzorické techniky jak v teoretické tak převážně praktické podobě. Prácí hodnotím za C(78 bodů) Otázky oponenta: Popište přesnost vyvinutého modulu pro detekci pohybu, naklonění a otřesu. Jakým způsobem byste prováděl testování těchto parametrů a proč toto testování nebylo součástí práce? Jaké jsou hlavní nevýhody vámi navrženého řešení nebo prototypu pro testování akcelerometrických čidel?
eVSKP id 81721