URBÁNKOVÁ, R. Rozpustnost polypropylenu v uhlovodíkových rozpouštědlech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Kratochvíla, Jan

Experimentální část bakalářské práce byla vykonávána v Polymer Instititute Brno od počátku roku 2009. Bylo provedeno experimentálně mimořádně náročné rozpouštění vzorků polymeru při teplotě 140°C za zvýšeného tlaku v reaktoru včetně izolace rozpustného podílu. Byla sestavena unikátní extrakční aparatura umožňující extrakce polymerních vzorků rozpouštědly vroucími při sníženém tlaku včetně izolace extrahovaných podílů. Řadu experimentů bylo nutno opakovat jednak kvůli získání množství frakcí dostatečného pro analýzy struktury, jednak k potrvzení některých neočekávaných výsledků. Jaké další pokračování práce navrhuje studentka? Jakou rozpustnost PP lze očekávat v polárních rozpouštědlech, např. v alkoholech?

Posudek oponenta

Kučera, Jaroslav

Práce je dobře logicky rozčleněna. Je patrné, že byla zaměřena především na zvládnutí expe-rimentálních technik hodnocení rozpustnosti polypropylenu (PP). Úvod práce, resp. její teoretická část je přehledně, čtivě napsaný s dohledanými podrobnostmi týkajícími se problematiky polymerace a struktury PP. Rovněž poznatky týkající se charakte-rizace rozpouštědel a jejich interakce s rozpouštěnou látkou jsou uvedeny do potřebné hloub-ky pro další experimentální práci. Úroveň zpracování odpovídá dobrému pochopení proble-matiky. Experimentální část práce je zpracována výborně. Popisuje výstižně použité metody hodnoce-ní rozpustnosti, z popisu jsou patrné hlavní rozdíly mezi užitými metodami, které pak jsou využity v diskusi výsledků. Z popisu zařízení a pracovních postupů je zřejmé, že autorka prá-ce experimentální část práce velmi dobře zvládla, prokázala značnou experimentální zručnost a dosáhla velmi dobré opakovatelnosti svých výsledků. Rovněž reprodukovatelnost výsledků, která byla demonstrována na porovnání výsledků kontrolních vlastních měření s výsledky ekvivalentních měření provedených standardně v POLYMER INSTITUTE BRNO, se ukázala jako velmi dobrá. Je nutné zdůraznit, že množství získaných výsledků ukazuje nejen na expe-rimentální zručnost, ale na značnou píli a pracovitost autorky. Práce obsahuje jako finální výsledky především vlastní hodnocení rozpustnosti PP, je v ní však zahrnuto i strukturní a morfologické hodnocení jednotlivých získaných frakcí. Krátká zhodnocení jednotlivých experimentálních metod ukazuje, že autorka je s jejich principy obe-známena a dokáže převzaté výsledky využít pro diskusi procesu rozpouštění PP v jednotli-vých rozpouštědlech při zvoleném postupu. Je ale zřejmé, že informace, které hodnotící me-tody poskytly, nebyly kompletně a komplexně využity, přitom je však třeba mít na zřeteli, že by to značně přesáhlo jak rozsah zadání, tak i charakter bakalářské práce. Celkově je vyhodnocení výsledků provedeno pečlivě, hodnocené parametry byly vybrána s rozvahou a dobře popisují výsledky dle zadání práce. Vlastní práce je napsána pečlivě, přehledně a s dobrou úpravou. Nicméně objevují se i drobné chyby v interpunkci, jsou v ní zapomenuté nesamostatné předložky na konci řádků, jsou v jednom případě stejná čísla odstavců, je v textu přehlédnuta i nedokončená věta (str. 14). Pro černobílý tisk byla poněkud nedůsledná volba výplní v Obr. 14 a 15. Na str. 16 je nepřes-nost v rovnici pro [?], dále není jasný význam veličiny 1 D (str. 14), v Obr. 13 není zřejmé ve vztahu k Tab.5, co bylo použito jako chybová úsečka, u údajů pro molární hmotnosti jsou v některých případech zapomenuty jednotky. Na str. 50 bych upřednostnil termín stupeň krys-talinity před termínem stupeň krystalizace - krystalizací je míněn spíše proces než stav. Závěrem konstatuji, že zadání práce bylo splněno v celém rozsahu.

eVSKP id 23817