KORMANOVSKAYA, E. Zařízení pro měření koncentrace intracelulárního vápníku v LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka se měla seznámit s fluorescenčními metodami a vybavením pro potřeby měření dynamiky vápníku v živočišných buňkách. Součástí práce byl návrh vhodné metody měření, která bude implementována do výsledného systému, který studentka navrhne a realizuje v prostředí LabVIEW. Součástí zadání je také ověření systému v praktických experimentech a diskuse nad dosaženými výsledky. Studentka se v práci zabývá zejména teoretickou částí, uvádí základy fluorescenční mikroskopie, metody měření koncentrace intracelulárního vápníku, barvení buněk a zabývá se také technickým řešením požadované problematiky. Velká část této problematiky vychází ze semestrálního projektu. Další část je věnována SDK – souboru knihoven dodaných k fluorescenční kameře Andor iXon, která je základem snímacího systému. Knihovny jsou důležitou součástí pro realizaci akvizice fluorescenčních záznamů, na které se studentka má zaměřit. Poslední část je věnována návrhu řešení v LabVIEW s využitím těchto knihoven a ukázkám grafického prostředí. Při praktických testech se představený systém ukázal jako nefunkční. Neobsahoval ani všechny požadované prvky a funkce. Z tohoto důvodu nebyly ani realizovány experimenty v dostatečné míře pro splnění zadání. Právě realizace snímacího systému s využitím SDK a následné ověření snímání a zpracování obrazů a signálů v reálných experimentech lze považovat za stěžejní část práce, která měla studentce posloužit k předvedení inženýrských dovedností. Studentka práci věnovala příliš málo času a na výsledku se promítla technická náročnost praktické části. Studentka také zapomněla na potřebné konzultace, které by mohly práci posunout vpřed. Po formální a stylistické stránce je práce v pořádku. Ve výsledku považuji zadání za nesplněné. Bod 4) je realizován jen z části, vypracování bodů 5) a 6) chybí. Technické řešení systému je na nízké úrovni. Z tohoto důvodu jsem nucen hodnotit práci za F.
Studentka se ve své diplomové práci zabývala měřením koncentrace intracelulárního vápníku v LabView. V teoretické části uvedla princip fluorescence, princip fluorescenčního mikroskopu a používání fluorescenčních barviv. Pro měření intracelulárního vápníku uvedla několik fluorescenčních sond, které se dnes používají. V kapitole 2 je uvedeno blokové schéma celého měřícího systému. Dále popis kardiomyocitů, které budou předmětem studia. Text na straně 23 až 25 byl doslovně zkopírován z literárního zdroje [22], který je za textem uveden. Dále na str. 27 je uveden popis barviva Fluo-4, které chce studentka v experimentech použít, ale není uvedeno, jak konkrétně bude barvivo excitováno a na jakých vlnových délkách bude snímáno emisní světlo. Následuje popis procesu barvení a kalibrace fluorescenčního signálu. Kapitola 2.5 je zaměřena na popis snímání kamerou EMCCD. Kapitola obsahuje 3 věty a 3 obrázky, z nichž pouze na jeden se studentka v textu odkazuje. Kapitola 3 obsahuje protokol experimentu. Bohužel nebyl proveden jediný experiment, na základě kterého by bylo možné posoudit správnost navrženého experimentálního postupu. V kapitole 4 je uveden popis prostředí LabView, které studentka doplnila o knihovnu Andor Software Development Kit obsahující funkce pro práci s kamerou. Tyto funkce popsala a vykreslila blokové diagramy příslušných virtuálních přístrojů. Dále uvedla postup pro načtení a zpracování naměřených dat a ukládání dat. V poslední podkapitole vykreslila čelní panel navržené aplikace, která pouze obsahuje mikroskopický obraz a zastoupení intenzit v jednotlivých snímcích před a po filtraci. Podrobný popis vysvětlující obrázky, návrh filtru, zdůvodnění – zcela chybí. Poslední kapitola obsahuje diskuzi o dosažených výsledcích. Jelikož nebylo dosaženo žádných výsledků, je tato kapitola zcela zbytečná. Bohužel práce měla dále pokračovat experimentálním měřením, snímáním obrazových fluorescenčních dat, které měly být zpracovány, vyhodnoceny a v neposlední řadě měl být zhodnocen měřicí systém z pohledu výhod a možných omezení. Text je místy podrobný, některé části jsou však naopak velice strohé. Část textu je zkopírována. V některých případech není zcela zřejmé, které informace budou dále v práci použity v praktické části. Většina obrázků v kapitole 4 není důležitá. Obrázek 27 na konci práce zobrazuje čelní panel navrženého programu. Na obrázku 28 by měl být stejný panel programu v průběhu měření. Obrázky se však liší prostorovým uspořádáním ovládacích prvků a popiskami, které jsou někde česky a jinde anglicky. Předložená práce je na velmi nízké úrovni. Práce neobsahuje stěžejní body zadání a odpovídá svým obsahem úrovni semestrálního projektu. Práci hodnotím klasifikačním stupněm F, 30 body.
eVSKP id 73083