GOCIEK, K. Síť pro měření teploty a zpracování naměřených dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Závěrečná práce studenta představuje možnosti řízení bezdrátové komunikace mezi omezeným počtem prvků sítě typu hvězda. Student navrhl, zkonstruoval, oživil a otestoval jeden centrální a několik měřicích prvků sítě. Měl tak možnost prohloubit své zkušenosti s návrhem elektronických zařízení a s programováním aplikací pro jednočipové mikrokontroléry. Student navrhl také jednoduchý komunikační protokol mezi prvky sítě. Aktivita studenta byla během letního semestru rozložena uspokojivě, student docházel na konzultace pravidelně a dílčí problémy byl schopen vyřešit. Z práce i textu je však patrná menší zkušenost s projekty většího rozsahu, řada aspektů nebyla plánována dopředu a pro relativně lehké zadání bylo možné dílčí části vypracovat pečlivěji. Do budoucna doporučuji nejprve dobře promyslet koncepční aspekty celého zadání (se všemi možnostmi) a teprve poté zařízení realizovat. Student by měl během obhajoby zmínit kolik prvků sítě realizovat/testoval a jakým způsobem je možné další body do systému vložit.
Student si vybral téma senzorové sítě s jedním řídícím uzlem. Cílem bylo síť pro měření teploty realizovat a naměřená data přenést do počítače PC, kde je možné je vizualizovat. V práci je popsán návrh sítě, výběr pracovního pásma je omezen na volbu mezi systémy Bluetooth a Wifi, kde jediným kritériem byla dosažitelná vzdálenost. Další využitelná pásma a komunikační protokoly nebyly brány v úvahu (ISM 433, 868MHz, LoRa atd.) Dále byl vybírán samotný senzor teploty, kde nabídka byla omezena pouze na senzory DS18B20 a LM335. Výběr byl proveden podle dosažitelného rozlišení senzoru DS, i když druhý diskutovaný by nabídnul vyšší přesnost i nižší cenu. Návrh schéma zapojení a desek plošných spojů v práci není vůbec popsán. I přes jednoduchost řešení by bylo užitečné diskutovat vhodnost zvolených stabilizátorů, jejich vlastní spotřebu, efektivitu řešení při napájení z baterie 9V atd. Volba případného spínaného řešení nebyla uvažována. Dále se práce věnuje návrhu komunikace mezi jednotlivými částmi a popisem přenosu dat do PC. Popsána je i vizualizace dat v Matlabu a uložení dat do csv souboru. Téma je tak dle zadání splněno ovšem na nejnižší úrovni. Student se nepokusil žádnou z navržených částí optimalizovat jakýmkoliv způsobem. Zmiňovaná spotřeba 42mA měřícího modulu je pro praktické použití naprosto nepřípustná. V zadání měl student uložení naměřených dat na vhodné médium, zde zvolil pouze ukládání do interní paměti procesoru, bez jakékoliv optimalizace spotřeby paměti. 211 vzorků měření při uvažovaném počtu senzorů max. 8 také neukazuje na praktickou použitelnost řešení. Další možnosti, jako externí EEPROM, SD karta a jiné, nebyly v práci ani zmíněny. V práci není nijak popsán postup konfigurace sítě uživatelem, přidávání senzorů, nastavení adres, pracovního kmitočtu atd., což by vše mohlo být výhodně ovládáno např. z rozšířeného GUI. Implementované řešení nenabízí ani základní nastavení časových rozestupů jednotlivých čidel či nastavení obvodu reálného času. Jeho zapojení ve schématu je navíc nejasné. Celkově tedy práce působí velmi povrchním dojmem s velmi malou časovou i odbornou náročností.
eVSKP id 102256