ŠMARDA, V. Rezonanční spínaný zdroj pro automobilový audiozesilovač. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Primárním úkolem semestrálního projektu a navazující bakalářské práce bylo teoreticky zpracovat postup dimenzování spínaného zdroje pro audiozesilovač do automobilu. Dimenzování zdroje mohlo být sice provedeno mnohem jednodušeji, pouze na základě střední hodnoty proudu odebíraného zesilovačem, nicméně student dostal zadáno vypočítat jeho proudové namáhání v aplikaci, kdy bude v mezobvodu zesilovače umístěn pouze nevelký kondenzátor, což je bežnou praxí u komerčních autozesilovačů. Tuto situaci je užitečné analyzovat speciálně u subwooferu, kde vzhledem k vekým výkonům a nízkým frekvencím není možno na velký kondenzátor přímo v meziobvodu zesilovače spoléhat. Výkonové špičky se zde tradičně odebírají až z rozměrného kondenzátoru vně zesiloveče, připojeného blízko 12V napájecích svorek zdroje a musí tedy projít přes spínaný zdroj. Právě proto bylo třeba vyřešit poměrně složité rovnice. Tohoto výsledku bylo beze zbytku dosaženo a vznikl tak užitečný a dobře okomentovaný obecný návod pro konstruktéry, kteří potřebují vyrobit zdroj pro automobilový audiozesilovač libovolných parametrů. Návrhový postup byl ověřen úspěšnou fyzickou realizací konkrétního zdroje a následným oměřením jeho parametrů. Ke všem zadaným úkolům přistupoval student mimořádně aktivně a zodpovědně, zvláštní ocenění zasluhuje jeho matematická obratnost a též nebývalá samostatnost.
Bakalářská práce se zabývá rozborem, návrhem a realizací rezonančního měniče pro napájení audiozesilovače z palubní sítě automobilu. Jedná se o dvojčinný propustný měnič s rezonanční kompenzací rozptylu transformátoru. V úvodní části autor rozumně definuje požadavky na konstruovaný zdroj. Následně teoreticky charakterizuje rezonanční měniče. Zde se autor nevyhnul některým drobným chybám a nepřesnostem. Např. na Obr. 2-2 a Obr. 2-3 (proces tvrdého spínaní) musí okamžik počátku poklesu proudu z maxima přesně korespondovat s okamžikem dosažení maxima napětí, autor uvádí obrázky optimističtější s ohledem na přepínací ztráty, bohužel ale nepravdivé. Následuje kapitola s konkrétním návrhem měniče. Na str. 17 až 19 použil autor velmi pracnou metodu pro výpočet efektivní a střední hodnoty proudu konkrétního průběhu. Prokázal tak velkou houževnatost a píli i schopnost používat matematiku, což oceňuji. K získaným výsledkům mohl ale dojít opravdu nesrovnatelně snadněji, pokud by si uvědomil některé souvislosti a využil jich místo řešení problému "silou". Vlastní návrh měniče je velmi podrobný, autor rozebírá detailně i ztráty v transformátoru. Při výpočtu převodového poměru transformátoru mohl započítat i vliv konečné jakosti rezonančního obvodu tvořeného kondenzátorem a rozptylovou indukčností (konečná jakost představuje totiž nenulový odpor způsobující úbytek napětí, i když samotná rozptylová indukčnost nikoliv, ta je kondenzátorem vykompenzována). Na úrovni bakalářského studia nejsou rezonanční měniče vůbec probírány. Přesto autor při řešení dobře obstál. Oceňuji také úspěšnou realizaci celého zařízení a úspěšné ověření funkčnosti. Po grafické a jazykové stránce je práce kvalitní. Práci hodnotím jako výbornou a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 108764