BENEŠOVÁ, P. Stanovení nejvhodnějšího poměru katodových materiálů pro systém lithium-síra [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Úlohou slečny Benešovej bolo stanoviť najvhodnejší pomer materiálov pre výrobu kladných elektród pre batériový systém lítium-síra. Teoretickú časť práce spracovala študentka samostatne, je na vynikajúcej úrovni a je členená logicky. Študentka pracovala usilovne a samostatne a v rámci praktickej časti práce intenzívne využívala konzultácie. Aj napriek nepriaznivým podmienkam stihla zmerať všetky stanovené pomery. Kladne hodnotím najmä samostatnú prácu v argónovom boxe a zapálený záujem o problematiku.
Studentka Bc. Petra Benešová se ve své diplomové práci věnovala přípravě a charakterizaci elektrod pro akumulátory Li-S. Práce je logicky uspořádaná a jednotlivé časti na sebe dobře navazují. Rozsah použité literatury využité ke zpracování této práce je pro diplomovou práci dostatečný. V teoretické části práce je podrobně popsána terminologie související s problematikou baterií, popsán princip a zástupci primárních a sekundárních článků. Větší prostor je pak věnován Li-ion akumulátorům a materiálům využívaným na kladných elektrodách. Poměrně obsáhle je pak zpracována problematika Li-S akumulátorů, s přihlédnutím k problémům blokujícím jejich možnou aplikaci do komerční praxe. V praktické části práce studentka popisuje použité měřící metody, přípravu jednotlivých elektrod a samotná získaná data. Praktická část je zpracována velmi přehledně a s velkou pečlivostí. Celkově bylo vytvořeno pět typů katod s různým obsahem síry a uhlíku, což je odpovídající množství vzorků pro diplomovou práci, vezmeme-li v potaz, že velká část měření probíhala při zatížení 0,2 C, což vyžaduje velké množství času. I přes evidentní preciznost zpracování textu mi v práci schází kupříkladu srovnání nabíjecích/vybíjecích charakteristik, přinejmenším při malém zatížení, aby bylo možné posoudit vliv zvyšujícího se obsahu síry na jejich průběh, z něhož by bylo možno také lépe vidět, jaké procento kapacity tvoří pro jednotlivé typy elektrod aktivita vyšších a nižších polysulfidů. Je také škoda, že v části věnované měřícím metodám jsou takřka dvě strany věnovány elektrochemické impedanční spektroskopii, avšak tato metoda není k charakterizaci testovaných vzorků vůbec použita. I přes tyto drobné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a uděluji jí 88 bodů, tedy známku B.
eVSKP id 133785