KOVAŘÍK, L. Teplotní jevy v olověných akumulátorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Neoral, Jiří

Student Lukáš Kovařík se ve své práci zabývá problematikou teplotních jevů v olověných akumulátorech se zaměřením na klasické baterie v zaplavené konstrukci. Teplotní vlivy mají nezanedbatelný dopad na parametry olověných akumulátorů zejména životnost. Toto činí z problematiky zajímavý předmět výzkumu. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 57 stran včetně seznamu použité literatury. Práce je přehledně strukturovaná do šesti kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do problematiky studia elektrochemických zdrojů proudu popisuje primární a sekundární články. Zvláštní pozornost je věnována problematice olověných akumulátorů a teplotních jevů.. Praktická část popisuje tvorbu měřících elektrod, automatizované měřící pracoviště a laboratorní teplotní pec pro simulaci zvýšených teplot. Jsou vyhodnoceny experimenty pro akumulátory v zaplavené konstrukci při provozu za normální i zvýšené teplotě okolí. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je na kvalitní technické i formální úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práce má značný význam pro zvyšování užitných vlastností olověného akumulátoru. Proto doporučuji práci k obhajobě a studenta hodnotím klasifikací 94, A

Posudek oponenta

Čech, Ondřej

Student Lukáš Kovařík se ve své diplomové práci zabývá elektrodovými hmotami pro olověné akumulátory, zkoumá vliv různých příměsí na nabíjecí charakteristiky a zahřívání článku. Měřící metoda použitá v této práci je především nabíjení a vybíjení konstantním proudem. Práce je dobře a logicky strukturována, student používá jasné formulace a práce je srozumitelná. V úvodu nás autor seznámí s historií a různými druhy sekundárních článků, u olověných baterií pak podrobně vysvětlí aspekty jejich činnosti, chemické procesy při nabíjení a vybíjení, negativní jevy a popíše vývoj v jejich konstrukci. Samostatná kapitola je věnována tepelným jevům, jejichž zkoumání je jedním z hlavních cílů práce. Drobnou výtkou k teoretickému úvodu by zde mohl být pouze překlep Nikl – metal hybrid (místo správného Nikl – metal hydrid) v nadpise jednoho z oddílů. V praktické části nás student v první řadě seznámí s výrobou a formováním připravené elektrody, dále pak s měřenými veličinami. Autor zde uvádí přehled použitých příměsí, mohlo by zde být ovšem také uvedeno, jaký efekt se od těchto přidaných látek očekává a proč byly vybrány. Příprava elektrodového materiálu je popsána precizně, stejně jako vlastnosti aditiv. Nebylo by zde ovšem na škodu uvézt procentuelní poměr jednotlivých složek. Z textu není patrné, jaké množství příměsi bylo do hmoty aplikováno. Dále je zde vysvětleno, že hmoty byly nabíjeny konstantním proudem 0,7A. Bylo by dobré zmínit, jakým způsobem byl tento proud zvolen. Mohlo by být také vysvětleno, jakým způsobem bylo určeno SOC článku, příp. také jeho kapacita. Experimentální postup a vyhodnocení výsledků jsou nicméně zcela správně zvoleny. Výsledky jsou prezentovány ve srozumitelné formě a ke každé části experimentu je provedena diskuze a patřičné vysvětlení. Práce má nepochybně svou hodnotu v rámci dalšího vývoje v oblasti optimalizace vlastností elektrodových materiálů a výsledky, které z ní plynou, lze použít k dalšímu zdokonalování systému olověných akumulátorů. Zadání práce bylo bezezbytku splněno a uvedené nedostatky jsou spíše okrajové. K výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci 88b B.

eVSKP id 41149