JURÁČEK, R. Segmentace optického disku v obrazových datech sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Radek Juráček vypracoval bakalářskou práci na téma segmentace optického disku v obrazech sítnice. Na základě rešerše odborné literatury si student sám vybral různé metody segmentace optického disku a navržené algoritmy implementoval v programovém prostředí MATLAB. Metody student vyhodnotil na databázi snímků sítnice s vysokým rozlišením a zároveň na obrazech sítnice z experimentálního oftalmoskopu, které jsou méně kvalitní. Doložené výstupy formou datové přílohy práce ukazují, že implementované metody fungují a dosahují použitelných výsledků. V textu práce ale postrádám širší diskusi doložených výsledků segmentace a ukázku více výstupů a jejich vzájemné porovnání a hodnocení. Student na stejném tématu bakalářské práce pracoval 3 roky. Až nyní se mu podařilo bakalářskou práci dokončit a odevzdat. K odevzdání však došlo až po stanoveném termínu pro odevzdání bakalářských prací na ÚBMI. Pozdní odevzdání muselo být schváleno studijním oddělením fakulty. Student pracoval samostatně a téměř vůbec nekonzultoval postup práce s vedoucím. Práci dodělával zřejmě na poslední chvíli. I přes uvedené výtky však student odevzdal poměrně zdařilou bakalářskou práci a tím splnil zadání. Na nízkém hodnocení od vedoucího práce se podepisuje zejména velmi nízká (téměř nulová) aktivita studenta během semestru. Hodnocení: D/65 b.
Předložená práce studenta Radka Juráčka se věnuje segmentaci optického disku v obraze sítnice. Práce je členěna do pěti kapitol na celkem 45 stranách. V teoretické části práce student popisuje základy anatomie a fyziologie oka – tato část je trošku netypicky zařazeno do kapitoly Úvod. V kapitole jedna jsou popsány metody snímání očního pozadí. V závěru této kapitoly je uvedena metodika hodnocení segmentace pomocí různých metrik. Tato kapitola nemá návaznost na předchozí text, protože definice segmentační úlohy je až v následující kapitole. V další kapitole je provedena rešerše technik segmentace optického disku. K této kapitole mám několik výhrad – text by bylo vhodnější členit do podkapitol podle typu metody, ocenil bych uvedení databáze, popř. jakéhokoli popisu u jednotlivých výsledků z literatury. Této kapitole by prospělo souhrnné zhodnocení algoritmů např. v přehledové tabulce. V praktické části student implementoval celkem pět různých algoritmů pro segmentaci optického disku a provedl jejich testování. Pro nastavení dílčích parametrů použil genetický algoritmus. V kontextu práce je otázkou, zda by mutace nefungovala lépe, pokud by bylo provedeno alespoň základní škálování parametrů (některé z nich mají velmi rozdílné rozsahy hodnot). Text je zatížen některými nepřesnostmi, které vycházejí ze špatných překladů zdrojových článků, např. používání slova rádio (ve smyslu průměr) nebo variance (ve smyslu rozptyl). Vývojové algoritmy na obr. 3.6 a 3.7 nejsou dostatečné, protože u některých větvení není jasný postup algoritmu (viz otázka k obhajobě). Za nedostatek považuji absenci ukázky činnosti jednotlivých algoritmů včetně diskuze jednotlivých kroků. Výsledky algoritmu jsou tak zhodnoceny popisnou statistikou napříč celým datovým souborem. Optimalizace parametrů byla prováděna pomocí křížové validace na pěti subsetech, ale není jasné, jak je provedeno finální vyhodnocení (viz přiložená otázka). Vzhledem k velkému podvzorkování obrazu u HRF databáze je otázkou, jakých výsledků by bylo dosaženo na kompletních datech. Po formální stránce je práce na vyhovující úrovni. Vytýkám nižší kvalitu některých převzatých obrázků, drobné překlepy a nepřesnosti. Práce cituje nadprůměrných 44 literárních položek, ve většině případů jde o aktuální vědecké publikace, což oceňuji. Práce splňuje zadání, nicméně popis implementací by mohl být na lepší úrovni, např. s ukázkou funkčnosti jednotlivých kroků algoritmu, které vedou k výsledné segmentaci. Práci navrhuji k obhajobě a hodnotím známkou dobře (C - 75 bodů).
eVSKP id 142285