BENEŠ, P. Vliv akcelerátorů hydratace na cement dopovaný zinkem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Student Pavel Beneš pracoval po celou dobu samostatně, ve velké míře využíval poznatků z literatury a použil velké množství literárních zdrojů. Pravidelně docházel na konzultace a výbroně zpracovával získaná data. Z tohoto důvodu práci doporučuji k obhajobě se známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
Bakalářská práce se nezabývá studiem vlivu akcelerátorů hydratace cementových past dopovaných zinečnatými ionty. Byly použity tři akcelerátory: oxid vápenatý, kyselina mravenčí a mravenčan vápenatý v různých množstvích a různých směsích. Hydratační reakce byly studovány pomocí isoperibolické kalorimetrie a mechanických vlastností. V teoretické části je dostatečně popsána jak hydratační reakce samotného portlandského cementu, tak i cementu dopovaného zinkem. Dále je zde kapitola věnovaná vlivu samotných akcelerátorů hydratačních reakcí. Literatura použitá při tvorbě teoretické části je tvořená z převážné části novými články z anglických periodik. Student v experimentální části velmi podrobně diskutuje výsledky isoperibolické kalorimetrie. Některé části by mohly být stručnější, což by práci pomohlo být přehlednější. Benefitem této práce je nicméně velké množství vzorků, které byly připraveny. Nejzajímavější směsi by rovněž mohly být měřeny pomocí isotermální kalorimetrie kvůli podrobnějšímu studiu hydratačních reakcí. S přídavky akcelerujících přísad je diskutováno zhutnění cementových past, bylo by dobré tvrzení doprovodit měřením např. rozliv. U kapitoly vzhled cementových zkušebních tělísek by bylo vhodné zařadit více obrázků doplněných SEM analýzou, což by vysvětlilo vznik bílých míst ve zlomu tělísek. Mohlo by se totiž rovněž jednat o nezreagovaný oxid zinečnatý. Poslední experimentální metodou bylo měření mechanických vlastností. Zde by bylo zajímavé porovnání malt z hlediska 24 hodinových pevností. Závěr je rovněž velmi obsáhlý, nicméně z hlediska množství naměřených dat zcela odpovídající. Práce je celkově dobře členěná a množstvím měřených vzorků převyšuje požadavky pro bakalářskou práci. Tuto práci doporučuji k obhajobě. Otázky: Proč přídavkem nižších koncentrací kyseliny mravenčí dochází k silnějšímu potlačení hydratačních reakcí, než je tomu v případě směsí se zinkem (bez akcelerátoru)? Který akcelerátor, popřípadě jejich směs se ukázala jako nejvhodnější pro potlačení retardačního působení zinečnatých iontů?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 130543