HOŠKOVÁ, M. Charakterizace optických vlastností InAs nanodrátů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Musálek, Tomáš

Michaela Hošková pracovala nadšeně na zvoleném tématu již od druhého ročníku. Ačkoli zažila několik mírných experimentálních zklamaní a nezdaru, nikdy nepropadla panice a vždy cílevědomě pokračovala. Často přicházela s novými nápady a byla schopna samostatně měřit. Na základě toho dokázala efektivně plánovat své další kroky. Vzhledem k velkému rozsahu své práce pravidelně vyhledávala a organizovala konzultace různých odborníků z ústavu fyzikálního inženýrství. Díky tomu a díky její pečlivosti a pracovitosti se ji podařilo dosáhnout velmi zajímavých výsledků. Předložená práce i přístup studentky ke zkoumání jsou nadprůměrné, a proto hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Ligmajer, Filip

Bakalářská práce Michaely Hoškové se zabývá růstem InAs nanodrátů a jejich následnou charakterizací za pomoci nanofotonických rezonancí. Práce je poměrně rozsáhlá, pokrývá jak optimalizaci růstu, tak charakterizaci vyrobených vzorků optickou spektroskopií a spektroskopií energiových ztrát elektronů. Úctyhodně široký záběr zpracovaných témat a množství odvedené experimentální práce je bohužel negativně vyváženo nepříliš povedeným jazykovým zpracováním. Kromě toho, že se v práci vyskytuje velké množství překlepů a problematických formulací (např. "jednou z rozměrových vlastností […] je relaxovaný růst", "minimalizace […] na oplátku platí malými rychlostmi růstu", "schopnost nanodrátů relaxovaného růstu", "metoda monitorizující růst" ad.), je navíc bohužel text často vystavěn nelogicky a jednotlivé věty na sebe nepříliš dobře navazují. Obecně by textu prospěly důkladnější editorské zásahy a korektura. Obrázky jsou na druhou stranu zpracovány precizně a na vysoké grafické úrovni. Z práce čiší snaha o poctivou vědeckou práci a o odhalení netriviálního propojení mezi geometrií a optickou odevzou nanodrátů. To je téma poměrně složité, vyžadující dobrou znalost obecné podstaty optických vlastností pevných látek i moderních konceptů v nanofotonice, a ne vždy se autorce daří se s náročnou interpretací pozorovaných efektů vypořádat. V textu se tak míchají plazmonové, excitonové a Mieho rezonance, a není často jasné o kterých se hovoří a které jsou pro vysvětlení naměřených dat podstatné. Za poměrně velkou chybu považuji, že u nanodrátů, které jsou silně anizotropní, není v experimentech ani simulacích diskutována polarizace dopadajícího nebo detekovaného světla. Podobně problematické je, že na v obrázcích 5.9 a 5.14 není jasně uvedeno čemu přísluší jednotlivá spektra v grafech. Vágní informace o tom, že jde o nanostruktury "různých tvarů" je v tomto kontextu nedostatečná. K větší využitelnosti této práce by také přispělo explicitní porovnávání naměřených dat se simulacemi nebo s daty publikovanými v literatuře, ne pouze slovní komentář. I přes výše uvedené výhrady jde o práci nadprůměrnou, se širokým záběrem, která se zabývá tématy, která svojí složitostí významně překračují rámec bakalářského studia. Tvrzení ze závěru práce, že v ní byla „vysvětlena fyzikální podstata optické odezvy InAs" je sice třeba brát s rezervou, práci ale přesto hodnotím jako velmi dobrou, s velkým potenciálem k dalšímu rozvoji, a určitě ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 140970