SOBOTA, M. Návrh funkčního modelu válcového dynamometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Cílem práce je navrhnou po mechanické stránce funkční model válcového dynamometru v měřítku 1:10. Text práce má 70 stran textu a přílohy obsahující rozsáhlou výkresovou dokumentaci, která už posloužila k výrobě modelu dynamometru. Práce vznikla dle požadavků firmy AVL Moravia. Práce obsahuje všechny povinné části. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text. Student si zvolil téma práce v posledním ročníku studia, pracoval samostatně a práci pravidelně konzultoval. Práce také pravidelně konzultoval a koordinoval se zadavatelem práce tedy firmou AVL Moravia a studentem z VŠB TU Ostrava, který řešil elektrickou část modelu. Student k práci využil širokou škálu zdrojů včetně internetových. Přestože výstupem je návrh modelu dynamometru musel student nastudovat problematiky válcových dynamometrů a zkoušek na nich. Toto je popsáno v úvodní části práce. Protože model byl o začátku plánováno vyrobit bylo při návrhu potřeba řešit i technologii výroby a náklady na výrobu. Bylo uvažováno i s možností použití aditivních technologií, ale vzhledem k ceně byly zvoleny konvenční metody. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Drápal, Lubomír

Diplomová práce se zabývá rešerší válcových zkušeben a konstrukčním návrhem funkčního modelu válcového dynamometru. Rešeršní část je poměrně obsáhlá, avšak čtenář se přesto nedozví, jakým způsobem se určí výkonové parametry motoru, jestliže se výkon měří na kolech, respektive jak lze stanovit ztráty v hnacím řetězci. Ačkoli pro návrh funkčního modelu válcového dynamometru nejsou pevnostní výpočty nikterak zásadní, je poněkud smutné vidět, když absolvent studia na strojní fakultě ve své diplomové práci musí analytické výpočty nosníků provádět pomocí internetových aplikací. Výhrady lze vznést vůči návrhu přenosu točivého momentu mezi měřicím válcem a hřídelem, kdy náboj tohoto spoje je vytvořen přímo ve válci z materiálu PA6, avšak spoj je dimensován na otlačení tak, jakoby materiálem válce byl bronz nebo mosaz. V tomto případě je otázkou, zda by nebylo lepší navrhnout náboj válce kovový a samotný válec na něj lisovat, případně ještě lepit, pokud by válec neměl být z důvodu úspory nákladů celokovový. V části věnované spojce zaujme, že vypočítaný točivý moment na jednom kole činí 1,1 Nm, avšak pro spojení hřídele s elektromotorem je nepříliš logicky zvolena spojka pro přenos maximálního točivého momentu 1 Nm, což není nijak komentováno. Nejde totiž ani tak o životnost samotné spojky, jako spíše o spolehlivost přenosu točivého momentu mezi spojkou a hřídelem pomocí stavěcího šroubu. Při výpočtu zatížení ložisek se uvažují zátěžné účinky pouze v jedné rovině, ačkoli ve skutečnosti mělo být zatížení rozloženo do směru normálového (tíhové účinky) a tečného (účinky od hnací síly). A přestože se nejedná o zásadní zatížení, metodicky není správné, že se ve výpočtu zatížení ložisek vůbec nepočítá s tíhou měřeného vozidla. Zajímavý je odhad cenových nákladů na výrobu modelu. Z nějakého důvodu v něm však nejsou zahrnuty elektromotory/generátory. Výkresy jsou, až na určité drobnosti, v pořádku. Některé části textu a informace v něm obsažené by mohly být uspořádány logičtěji. Čtenář se tak například nejdříve dozví o výpočtu horní desky pomocí náhradního nosníku, avšak popis konstrukce a materiálu tohoto dílu následuje až o několik stran dále. Z jazykového hlediska je nevhodné v dokumentu tohoto typu používat 1. osobu čísla jednotného. Reservy lze nalézt ve strukturování textu a nesprávné obtékání textu obrázky (v práci by se neměla vyskytovat prázdná místa jako např. na str. 50, 53 nebo 54). V rovnicích se objevují typografické prohřešky. Práce tohoto typu by také neměla čerpat ze sekundárních informačních zdrojů. Přestože předložený dokument vykazuje po inženýrské i formální stránce určité reservy, samotný návrh modelu válcového dynamometru je jinak poměrně dobře promyšlen a má všechny předpoklady k tomu, aby mohl být vyroben a použit jako technický demonstrátor v rámci výuky, presentace společnosti nebo obchodního jednání.

eVSKP id 117273