BRANIŠ, L. Jednotka buňky autonomního skladu tekutých koncentrátů malého objemu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce pana Braniše si kladla za cíl vytvořit a ověřit nový koncept dávkování kapalin malého objemu, pro skladové hospodářství tekutin testbedu Průmyslu 4.0. Student měl za úkol seznámit se s již hotovým zařízením, prostudovat jeho koncept a následně ověřit nový. Inovovaný koncept spočíval v sadě peristaltických čerpadel, které sdílí jeden motor. Tento motor je součástí XY přepravní platformy, která není prací studenta, ale měl její prvky zadokumentovat pomocí CAD softwaru NX. V rámci této koncepce student nebyl schopen ani překreslit základní rozměrový model buňky a vybavit ho součástmi, které jsou veřejně dostupné (hlazené tyče, ložiska…). Student se polovinu roku zabýval návrhem peristaltického čerpadla, které v práci prezentuje, nicméně dalšího pokroku, i přes časté konzultace, nebyl schopen dosáhnout. Navíc měl student nastínit řešení připojení motoru (viz kapitola 3.5). Práci studenta v tomto směru hodnotím jako nedostatečnou a výsledky prakticky nerealizovatelné. Z důvodů popsaných výše byl student seznámen se zjednodušeným návrhem, který měl v druhé polovině práce ověřit. Nové pojetí již neobsahovalo žádnou vývojovou nejistotu. Návrh se skládá ze stojanu na láhev, kapacitního snímače hladiny (IFM) a peristaltického čerpadla s DC motorem. Student měl navrhnout jednoduchý držák (stojan), který bude integrovat toto čerpadlo a kapacitní snímač hladiny. Tuto část autor práce splnil s výhradami, avšak jeho návrh by nebyl prakticky použitelný. Výsledný návrh je prací vedoucího, což autor v práci uvádí. Dalším úkolem byl návrh a elektrické zapojení. Student měl problémy i se základním zapojením, například reverzace DC motoru nebo zapojení digitálního výstupu PLC. Velkým problémem a podle mého důkazem, že autor nemá schopnosti ani návyky absolventa bakalářského studia, je jeho práce s dokumentací. Student ani po třetí výzvě nenašel, nebo spíš nehledal dokumentaci například k dodanému PLC. Když už nějakou dokumentaci četl, tak v ní nedokázal samostatně najít požadované informace. Stejný problém byl i se zprovozněním měřicí ústředny IO-Link, tak i s MODBUS komunikací. Její zprovoznění a klíčové implementace kódu, díky kterým mohla být práce přijata, byly vytvořeny s výraznou dopomocí. Student po celou dobu pracoval nesamostatně, nebyl schopen pracovat s dokumentací výrobce ani s podklady, které používají studenti při výuce. Časové rozvržení prací nebylo dobré. Práci odkládal na poslední chvíli a intenzivně na ní pracoval až v posledním týdnu, což odpovídá i kvalitě kapitol textu, které nejsou původem ze semestrální práce. Komunikace se studentem byla obzvláště špatná, na konzultace ani na práci v laboratoři se nepřipravoval, a proto se témata často opakovala. Výstup práce nijak neposunul stav testbedu. Zadání práce ve finálním konceptu hodnotím jako snazší, nicméně výsledky tomu neodpovídají. Evidentně byla volba práce tohoto typu chybná a nedoporučuji v ní dále pokračovat. Student neprokázal znalosti ani návyky absolventa. I přes základní splnění bodů zadání s nepřiměřenou dopomocí vedoucího i ostatních kolegů, nemohu hodnotit práci jako dostatečnou. Hodnotím 47 bodů / F.
Úkolem studenta v rámci práce byla inovace buňky autonomního skladu demonstrátoru Průmyslu 4.0. Na úvod musím říct, že práce působí kvalitním a hodnotným dojmem, nicméně po hlubším zkoumání je zřejmé, že je zde několik závažných problémů. Zadání práce sestává ze čtyř bodů. Úkolem v prvním bodu bylo seznámení s koncepcí a aktuálním stavem buňky a celého testbedu. Tento bod student splnil. V rámci druhého bodu zadání měl student provést mechanický návrh změn buňky autonomního skladu. V rámci tohoto bodu student navrhnul jednu přihrádku na lahev s držákem na peristaltické čerpadlo (slot). Jak dále popisuje v práci, jeho návrh musel být kompletně modifikován vedoucím. Student se dále nepokusil namodelovat usazení navržené sestavy v kontextu modelu buňky ani namontovat hotovou realizaci do buňky skutečné. Splnění tohoto bodu považuji proto za diskutabilní. Třetím bodem byla realizace a ověření návrhu. Zde student ověřil funkčnost jednotlivých komponent v navrženém slotu. Není jasné, zda takto realizovaný bod je možné považovat za uspokojivě splněný, neboť ze zadání vyplývá, že se má jednat o realizaci změn v celé buňce. Mým názorem je, že bod není splněn. Poslední bod, totiž vybavení zkonstruované buňky snímači, akčními členy a řídicí logikou je opět splněn pouze simulovaně pro jeden slot. Opět považuji tento bod za nedostatečně splněný. Práce a přístup studenta na mě působí takto: - Vizualizace, ačkoli je hotova, je na velice nízké úrovni. Jedná se spíše o servisní obrazovku, na které je možné prezentovat funkčnost jednotlivých komponent. - Nemohu se zbavit dojmu, že student, měl-li se v určitém okamžiku rozhodnout pro výběr jednoho konkrétního řešení z více možných, vyplýtval tímto výběrem mnoho času a i v práci popisuje zbytečně detailně nerealizované cesty. - S nezanedbatelnou částí práce pomohl studentovi vedoucí (zřejmě proto, aby bylo dosaženo vůbec nějakého pokroku). - Jednotlivé body celého řešení jsou roztříštěné. Student má sice dar tvůrčího psaní, výsledek práce to ale nezachraňuje. Po formální stránce je práce na slušné úrovni, je psána ve slovenském jazyce a ačkoli nechci hodnotit gramatickou úroveň, obsahuje stylistické chyby a těžko čitelné pasáže. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nemohu práci hodnotit lépe než 43 bodů F.
eVSKP id 150784