VYSOUDIL, M. Fotometrie a spektroradiometrie zapouzdřených LED čipů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomová práce Martina Vysoudila svým rozsahem odpovídá zadání a naplňuje všechny body. S ohledem na cíle řešení je však obsah některých částí nedostatečný. Především pak šíře rozboru radiometrických a fotometrických veličin v kap. 4.2.1, stejně jako je nedostatečný popis dalších podstatných veličin používaných pro hodnocení zdrojů světla v následujících podkapitolách. Bližší analýza a popis by přímo vysvětlili řadu postupů a měření uvedených v kapitolách, které jsou hlavním přínosem studenta. Kromě toho je v kap. 3 a 4 množství technických nepřesností, spíše interpretací, souvisejících jednak s tendenčním hodnocením LED zdrojů (kap. 3) a vyplývajících z neúplného popisu parametrů zdrojů světla. Např. v kap. 4.2.5 je napsáno, že vyšší CRI znamená teplejší barvu světla. Hlavní část práce s vlastním přínosem studenta, kterým je návrh, realizace a ověření pracoviště pro měření radio-, foto-metrických a dalších parametrů výkonových LED. Uvedené je obsahem především kapitol 5 a 6, kterým by jistě prospělo vhodnější uspořádání a rovněž pečlivější a metodický postup při popisu návrhů, realizací a experimentů. Jistou míru neucelenosti práce v její druhé polovině lze přisuzovat i nevhodnému časovému rozložení pracovního nasazení studenta, kdy se časová nedostatečnost v závěru semestru promítla do kvality zpracování textové podoby práce. Formální a grafické zpracování je až na méně závažné nedostatky, kromě chybějícího obrázku 6-17, na dobré úrovni. Přes uvedené nedostatky svědčí diplomová práce o dobrém zvládnutí problematiky, kdy je třeba ocenit především realizační část projektu a široký experimentální záběr, činící rozsah vlastní práce nadprůměrným. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení doporučuji diplomovou práci k ústní obhajobě.
Diplomová práce pana Bc. Martina Vysoudila se zabývá problematikou měření fotometrických zapouzdřených luminiscenčních diod. K tomuto účelu student sestrojil vlastní měřicí přípravky, které během své práce využíval, což hodnotím velmi pozitivně. Po odborné stránce se student nedopustil žádných závažných prohřešků, které by bylo třeba komentovat, avšak po formální stránce by si práce zasloužila větší revizi, zejména v oblasti gramatiky. Dále bych chtěl upozornit na nesoulad ve značení jednotky osvětlenosti (jednotka je 1 lux, značíme ji písmeny „lx“). Autor ve čtvrté kapitole jednotku správně označuje písmeny „lx“ a v kapitole páté písmeny „lux“. Rovněž dělení názvu přístrojů (např. str. 55) na dva řádky nebo označení Tab. 4-1 na další straně považuji za formální nedostatek. V práci bych uvítal ověřovací měření na více vzorcích než jen na dvou kusech a též podrobný postup metodiky měření, který v práci chybí. Rovněž přesný nákres pracoviště pro jednotlivé druhy měření by nebyl ku škodě. I přes tyto nedostatky však práci hodnotím kladně počtem 83 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 51992